Zabarvování glazur netradičními komponenty

Technologie
Karel Žíla 


Zabarvování glazur netradičními komponenty


Mezi částí „ortodoxních" keramiků panuje názor, že i pro zabarvovóní glazur nebo povrchové efekty je potřeba využívat v první řadě přírodní nebo přirozenou cestou vznikající komponenty. V praxi to znamená, že nepoužíváme jemně mletý a poměrně chemicky čistý oxid železitý koupený ve specializované prodejně, ale místo toho necháme přes zimu zkorodovat několik plechovek, z kterých potom pečlivě seškrabeme rez. Použití takových „zbytků" může způsobit nejenom jisté problémy (např. při glazování), ale rovněž vytvoření neobvyklých povrchových efektů, které svou nepředvídatelností dodávají určitým typům výrobků nenapodobitelný výraz.


K podobným praktikám se bohužel uchylují převážně zkušení a „otrlí" výtvarníci, kteří dokáží rovněž experimentovat i s výpalem. A přitom právě podobné metody přídavků rzi, mosazných či měděných pilin a podobných kovových odpadů do glazur a engob, či samotného povrchu střepu by nejvíce pomohly oživit sterilní výrobky „elektrikářů", tedy keramiků závislých výhradně na elektrických pecích. Paradoxně pak tyto netradiční postupy využívají keramici, kteří by tak daleko zacházet nemuseli neboť

efekty už jim vytváří víceméně výpal. Nůžky mezi dobrými keramiky a těmi slabšími se tak rozevírají a vyvolávají mezi těmi méně zkušenými často ještě větší obavy z nových zajímavých postupů a přitom někdy stačí pouze trochu odvahy, zdravé drzosti a invence a výsledná práce může dostat kvalitativně úpině jiný náboj. Při použití železa, tedy nejběžnějšího z už zmiňovaných komponentů, se nám naskýtá mnohem větší barevná pestrost, než by se mohlo na první pohled zdát. V závislosti na rozdílné hrubosti částic přidaného množství a prostředí v peci máme značný počet možností a variant zabarvení a efektů. A to se jedná v podstatě jen o tři hlavní činitele ovlivňující výsledek. S každým dalším pak narůstá množství geometrickou řadou. Vezmeme-li tedy v úvahu použitý materiál, výšku a délku výpalu nebo použitou glazuru či engobu, je víc než pravděpodobné, že náš výsledek bude více či méně něčím originální. K nejcennějším povrchům patří ty, které vytvářejí dojem matného nebo pololesklého „napaření" kovem nebo imitaci jakéhosi „vyvření" na povrch. Mimo standardní železité odstíny od okrově žluté až téměř po černou či redukční zelenou se za jistých okolností můžeme dočkat namodralých až duhových tónů, metalické efekty nevyjímaje. Železo bychom pak neměli považovat pouze za tvůrce hnědých tónů. Jeho barvící schopnósti jsou v podstatě velmi nedoceněné až podceňované. Pramálo pak záleží použijeme-li ho přímo do glazur a engob rovnou na střep nebo jej necháme uvolňovat v pilinové peci nepřímo na povrch výrobků. Měděné, mosazné a jiné odpady ze slitin se mohou chovat ještě zajímavěji. Hutní odpad z jakýchkoli měděných slitin je vůbec nejlepší. Měď totiž vzhledem k nízké tavitelnosti
těká a dokáže tak působit téměř univerzálně u jakéhokoli typu výpalu. Musíme však pamatovat na to, že při vyšší koncentraci a za vyšších teplot bude stékat nebo stékání glazury podporovat. V podobných případech je pak vhodnější použít engoby nebo aplikovat drobné kousky přímo na povrch střepu. Záleží výhradně na výtvarném záměru a tvarové vhodnosti pro daný efekt. Náhoda a štěstí pak přeje připravenému. Nejnáročnější z keramiků nechávají působit těkající kovy přímo z topenišť, kam hutní odpad vhazují. Nejlépe se to projeví za vysokých teplot a při dlouhodobých výpalech.

http://www.karelzila.cz/o-mne





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Eliška M.
23. 12. 2016 18:29:03

Díky za zajímavý tip, použití surových kovových materiálů určitě stojí za vyzkoušení.
Měla bych ale dotaz z pohledu začátečníka - pokud bych použila železo nebo právě třeba měď, která je při výpalu těkavá, nanešením na již naglazovaný povrch nebo jen vmísením do hotové galzury, není zde riziko poškození vnitřku (elektrické) pece?

Karel ®íla
27. 12. 2016 10:59:50

Tak toho se opravdu bát nemusíte. Ale spíše dejte pozor na možnost ztečení na pláty ( podle množství nebo vrstvy ).

Jiří Svačina
15. 09. 2016 21:01:21

...děkuji a tleskám, železo je nedoceněné, v našem experimentu s černým japonským raku je barvící složkou také ...

Tomáš Macek
15. 09. 2016 22:20:00

A což teprve na červeným raku?

ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod