Výpal keramické pece skořápkama ořechů

Síla Skořápek ořechů v keramice……..

NA počátku je vize, nápad, představa, inspirace a touha.

Pak přijde realizace.

Už získávání prvních dat je počátkem realizace. Ta pak pokračuje ve zkouškách, pokusech, omylech a učení.

Skládání střípku ke střípku do složité mozaiky.

A nebo je v jednoduchosti ta síla?.

Nejspíš ano, ale dopracovat se k ní, bývá cestou spletitou.

Po získání základních znalostí o materiálech je potřeba si ten správný vybrat a najít. Takže opět zkouška.

Následuje jeho zpracování a příprava. A další hledání...jaký povrch, další materiály a další pokusy.

Keramika je opravdu cestou pro vytrvalé. Je cestou nekonečnou v porovnání s lidským životem a jeho délkou. Takže netřeba se obávati konce….

Užijme si nám daný díl. Můžeme cestu vždy kousek s někým sdílet, jako keramický poutník.

Nebo můžeme chvíli kráčet o samotě.

Podělím se s Vámi o pár kroků, které můžeme spolu sdílet.

Po tom co se vybrala dovezla a zpracovala keramická hlína v hmotu, tak se z ní vytvořila nádoba.

(zase tomu předcházelo zepár pokusů a zkoušek)

Zvolil jsem tvar a formu džbánku. Džbán a keramika mi k sobě prostě pasují.

Samozřejmě, že na zamýšlenou techniku by bylo vhodnější skoro všechno, ale to by pro mne osobně nebyla ta správná výzva. Pokud jste opatrnějšího ražení, rozhodně bych doporučil něco ve smyslu dózy. Pravděpodobnost úspěchu se touto volbou zvýší minimálně o 50%, spíš i o více.

https://www.relyef.cz/

Hmota má obsah železa i ostřiva. Pec jsem zvolil ze široké škály svých možností tu, která má živý plamen, malou velikost, ale hlavně maximálně odolnou vyzdívku. Je to jeden ze speciálních modelů, které jsem s firmou Kittec ladil pro trh. Je totiž vcelku nerozumné, hledat pec hybridní. Každá technika a technologie má své specifické nároky. Ty lze samozřejmě dohánět nějakou alternativou, ale nejspíše se vždy bude jednat o kompromis. Za dobu co chodím po tomto světě už jsem se utvrdil v názoru, že kompromis zvolím až v krajním stavu. Ovšem nyní už více nebudeme řešit pece, to je ostatně jako veškeré další nároky na vybavení na nekonečnou diskusi.

Pec byla otápěna plynem a hořákem opět z dílny Kittec.

http://www.artkeramika.cz/drevopec-poklopova-111 (další z mých pecí na trhu)

Až potud je vše vlastně úplně normální. Zapálil jsem plamen a pec pěkně nastoupala až po teplotu 1200°C. Přesně na hranu, co vím že v podobném žáru tahle hmota vydrží. (předcházelo tomu opravdu mnoho zkoušek)

A nyní nastává to, co už se běžně každý den v dílnách nedělá. Použití skořápek od ořechů. Takového zajímavého materiálu, co se v přírodě dá každou sezonu trošku sehnat. Já měl 3 x15 kg pytel od psích granulí. Teda nevážilo to tolik, neb skořápky jsou vyschlý a mnohem lehčí. Aspoň si myslím, nevážil jsem to. Popel ze skořápek tvoří v glazurách zajímavou složku. Má dost vápníku, ale i dalších minerálů. Takže co udělá na režným povrchu za pomoci žáru pece?

(O glazurách ze skořápek jsem už na ARTkeramice psal)

To je hlavní otázkou tohoto příběhu.

Při teplotě 1200°C začínám skořápky vsypávat do pece komínem. Pec je lahvové konstrukce, takže se skořápky dostávají do celé komory. Hořák u této raku pece je zboku, takže nehrozí jeho zanesení.

Pro větší a přesnější náhled na věc jsem se pokusil v polních podmínkách a s amatérským vybavením zachytit i pár pohyblivých obrázků, aby jste si snáze mohli odpovědět na otázku, zdali by jste si to chtěli také zkusit. Prostě takové malé zachycení atmosféry, nebo chcete-li, náročnosti operace.

Pomalé vsypávání zahlcuje komín a dusí hořák. Navíc teplota rapidně klesá.

Takže jsem zvolil razantnější postup.

Při něm člověk docenil další profesionální vybavení, jako nehořlavé rukavice, kleště na raku, a také blízkost hasící techniky.

Pec jsem opět nechal nastoupat na teplotu 1200°C, NA povrchu džbánu se mi nejevily žádné známky procesu. Bohužel se nejedná o glazuru a tak s kontrolním leskem se nedá počítat.

Odklopil jsem poklop pece a veškeré zboží zasypal skořápkama. No docela hukot. Následně jsem poklop opět uzavřel a pec nechal už přirozeně vyhořet. Teplota v peci nastoupala o pěkných 50°C, což mne znejistilo, neb hrana hmoty byla hodně v ohrožení. Navíc pyrometr jsem povystrčil, vzhledem k jeho životnosti a místu, bych věřil, že tam chvilkově bylo místem i víc.

https://www.relyef.cz/

Pak jsem pokropil okolí pece a snad zaslouženě upadl do mdlob. Samozřejmě, že jsem oddělal hořák a pec ještě doizoloval, ať si chladne co možná nejpomaleji.

Nespěchám. Nemám to rád a navíc už jsem kvůli této neřesti zničil dost zboží, takže klidně mizím a k peci přicházím až když má okolní teplotu. Teda nejen pec, ale i vsázka.

No vypadá to na první pohled, že vše přežilo. NA druhý už ne. Ale ten zásadní kousek tohoto pokusu přežil skoro přesně podle představ.

Jednalo se o kousek na kterém byl testován i další produkt mé zábavy. Rélyéfní dekorační nástroje.

Novinka, tedy další font z řady abecedních písmen.

http://www.artkeramika.cz/relyefni-texty-na-keramickem-dzbanku

Nejedná se o pálení RAKU, ale přesto je takovýto proces lepší dělat v dobré společnosti. V případě chybičky by se to jednotlivci mohlo snadno vymstít. V případě dodržení všech pravidel a zásad práce s výbušnými materiály, jimiž PB rozhodně je, bych krom parťáka doporučil ještě i venkovní prostředí.

https://www.relyef.cz/

Pokud jsem Vás neinspiroval, tak jsem vás snad aspoň nenudil.

A pokud jsem vás pobavil, tak věřím, že se někde u hlíny, ohně ….prostě přírodních živlů, ...potkáme

https://www.relyef.cz/

tomas macek





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod