Vady keramických glazur - zkrakelování


Vady glazur - zkrakelování

Karel Žíla 

Glazury jsou poměrně choulostivé, i když to tak na první pohled nevypadá. Stačí často jen drobnost a vše se projeví více či méně nápadnou vadou. Nejhorší je, že vady se objeví většinou až po výpalu a navíc jejich odstranění je poměrně komplikované. Mezi nejběžnější a zároveň mezi nejproblematičtější patří zkrakelování glazury. Zjednodušeně řečeno má tendenci ke zkrakelování většina glazur. Jednou z mnoha výjimek, pro které toto neplatí, jsou zemité glazury tzv. šlemovky. Z toho plyne celkem jednoduché vysvětlení. Zemité glazury jsou zkrátka svým složením střepu nejblíže. Naopak nejhorší výsledky vykazují, co se týká zkrakelování, nízkotavitelné glazury. Problém je o to závažnější, že se tato vada může projevit (a často tornu tak bývá) až po delší době, případně po krátkodobém používání. Pokud tedy vyrábíme nízko pálenou keramiku (tedy pórovinu), neměli bychom předčasně jásat pokud z pece vyndáme výrobky bez sebemenšího náznaku zkrakelování. Teprve poté, když do výrobku nalijeme vařící vodu nebo v troubě zahřejeme na cca 200°C a poté prudce zchladíme studenou vodou, pak teprve můžeme výrobek hodnotit. U měkkých nízkotavitelných glazur je problém o to horší, že v extrémních případech může dojít až k odprýskávání glazury od střepu. To je způsobeno absencí mezivrstvy mezi střepem a glazurou. Tady mají výrobci kameniny doslova famózní výhodu. Jednak zkrakelovaný povrch hned po výpalu vidí, ale co je nejdůležitější, mohou ho s klidným svědomím povýšit na výtvarný záměr. U kameniny totiž dochází k vytvoření výrazné mezivrstvy a navíc střep sám o sobě nepropouští kapaliny ani plyny.

Rovněž už od dob starých čínských mistrů je pravidelně zkrakelovaný povrch považován za významný estetický prvek. Souhrnně řečeno, pokud je povrch pokrytý jemnou sítí pravidelných krakelů bez zjevných známek nerovnosti (tzn. na omak příjemně hladký), nemusíme zkrakelování považovat za vadu. Podmínkou je také důležitý fakt, že výrobek nebude propouštět kapalinu! Jistou výjimkou jsou zvláštní technologie, jako např. japonské raku. Zcela eliminovat nebo omezit krakelování je v praxi dost obtížné. Hlavně u velkovýrobců se volí nejjednodušší cesta, tj. použití jiné vhodnější glazury. Jinak lze doporučit zvýšit obsah křemene (SiO2) nebo pokud to jde, zvýšit teplotu výpalu, popřípadě dát dohromady obě varianty. Upravovat střep je v praxi použitelné snad jen u porcelánu, neboť ten má složením střepu poměrně blízko ke sklům. ■





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod