Aktuality

13. 10. 2017

anagama

Kdo by se chtěl přičinit při stavbě cca 7 m3  anagamy, tak má možnost o víkendu 14-15.10.2017 u Petra Schandla

6. 6. 2017

Zaměstnání keramikem

Zaměstnání keramikem

"Hledám místo sebe osobu na místo...

Bůh keramiky

Tradiční čínské glazury I.díl - keramika

Autor: Figulus

Definice glazury

Glazury jsou sklovité, průhledné, poloprůhledné až neprůhledné, bezbarvé nebo barevné povlaky, natavené v tenkých vrstvách na keramických výrobcích. Dodávají jim lepší vzhled a hladký, více nebo méně lesklý tvrdý povrch, snadno čistitelný a omyvatelný; činí pórovitý střep nepropustný pro kapaliny a plyny. Glazury dodávají výrobkům i mnohé jiné důležité vlastnosti; činí je odolnější proti účinkům kyselin a zásad, vlivům počasí, případně dalším chemickým vlivům, zvyšují mechanickou pevnost a odolnost střepu a tím i jeho trvanlivost a použitelnost. V neposlední řadě jsou glazury i jedním z hlavních dekoračních prostředků.

Použití glazur

Použití glazur je velmi široké. Glazovány musí být pórovinové výrobky, které jsou určené pro styk s tekutinami a potravinami (hrnčířské zboží a bělninové nádobí) a dále výrobky, kterým glazura dodává odolnost proti povětrnostním vlivům (stavební keramika, izolátory) a nepropustnost pro vodu (zdravotnická keramika).Výrobky, které mají slinutý střep (tzn.nenasává vodu) jako např.kamenina a porcelán se také často glazují a to kvůli estetickému hledisku a v neposlední řadě kvůli snadnějšímu čištění.

Naopak nežádoucí je glazura u výrobků žáruvzdorných, protože zde by snižovala jejich žáruvzdornost (šamot.cihly a pod). Záměrně se také neglazuje zboží, u kterého je pórovitost střepu využívána (květináče, cihly, obkladačky, filtrační výrobky).

Složení glazury

Nejčastěji se k vyjádření složení glazury a jejímu výpočtu používá tzv.Segerův vzorec.

RO.xR2O3.yRO2

Ten vyjadřuje vzájemný molekulární poměr mezi jednotlivými skupinami oxidů a zároveň jakou má konkrétní složka v glazuře funkci.

Jednotlivé suroviny dělíme do 3 skupin:

RO - zdroje zásaditých oxidů – mají funkci taviv a často se jedná o syntetické produkty (PbO, Na2O, K2O, Ag2O, Cu2O, ZnO, CaO, Li2O, MgO, SrO, BaO), řada z nich má významnou barvicí funkci (CoO, NiO, CuO, FeO, MnO)

R2O3- suroviny nesoucí amfoterní složky – mají funkci stabilizační (především Al2O3- jeho zdrojem ke kaolin, dále Fe2O3, Bi2O3, Mn2O3)...

RO2- suroviny nesoucí kyselou složku – mají sklotvornou funkci (nejvýznamnější je SiO2- zdrojem je křemen, dále B2O3, TiO2, SnO2,..)....

Analýzy tradičních glazur

Keramika jako patrně nejstarší umělá hmota prodělala 27 000 let dlouhý vývoj. Již na samém počátku práce s hlínou měl pravěký člověk potřebu zušlechťovat povrch svých sošek, hrnců i zásobnic. Vedle rozmanitých plastických dekorů, otisků, vrypů, hlazení a leštění později využíval i různobarevných nátěrů připravovaných z jílů a hlín. Barevnost povrchů především podmiňoval přirozený obsah FeO a Fe2O3 v jílových minerálech. Barevná škála sahala od čistě bílé přes žlutou, okr, červenou, zelenou, všechny odstíny hnědé, šedou až po černou.

V polovině 80. let dvacátého stol. byly v severní Číně odkryty fragmenty kameninových nádob se slabou vrstvičkou lesklého, tvrdého, zelenavého povlaku. Později archeologové nález datovali do období Shang (1 500 př.n.l.). Použitím křemičitého skla na povrchu hliněného výrobku před 3 500 let, nastala nová epocha v historii hrnčířství- epocha glazované keramiky.

Čínské keramické glazury prodělaly dlouhý a složitý vývoj. Vznikaly na obrovském území během velmi dlouhé doby. Jejich klasifikace je proto značně obtížná. Tradičně jsou jednotlivé typy děleny podle lokality produkce. Jednotlivé lokality se také nazývají pece. Pece se dělily na lidové a císařské (s přísným úředním dohledem). Díky pečlivým záznamům akvizicí vládnoucí vrstvy, archivovaným až do dnešních časů je možné téměř všechnu produkci z císařských pecí lokalizovat. Některé dílny jsou činné již mnoho set let a fungují dodnes.

Keramika z císařských pecí byla vždy vysoce ceněna. Současné sumy vyplácené za tyto nádoby dosahují astronomických výšek. Hrnčířská tvorba v oblasti východní Asie je tradičně považována za vrcholné umění a je mu tedy věnována náležitá pozornost.

Kunsthistorici, archeologové, technologové a výrobci replik starodávných glazur vynakládají nemalé úsilí na znovu objevení původních receptur a technologických postupů. Při výzkumu se zpravidla využívá několik analytických postupů

Optická analýza

Použití lupy a optického mikroskopu je velmi užitečné při studiu povrchů a oblastí otluků, nebo ploch lomů. Toto zkoumání pomáhá při identifikaci materiálů a technologických vlastností.

SEM analýza

SEM (scanning electron microscope) umožňuje 20 000 násobné zvětšení zkoumaného objektu. Díky tomuto zvětšení lze pozorovat mikrostrukturu glazur, střepu i přechodových mezivrstev

Spektrální analýza

Je to jedna z nejdůležitějších metod ve výzkumu silikátů. Elementární prvky ze vzorku vystaveného paprsku rentgenového záření produkují sekundární elektromagnetické záření, které je dále zesilováno a analyzováno. Výsledkem analýzy je záznam množství jednotlivých elementárních prvků. Informace o chemickém složení glazur jsou velmi důležité pro rekonstrukci původních receptur. Spektrální analýza je tedy základním nástrojem při výzkumu glazur

Tato analýza má však i několik nevýhod.

1.Prvky jako Li, B, F, O s nízkou energií radiace jsou těžko pozorovatelné

2.Hodnoty nejsou dostatečně přesné

3.Hodnoty bývají snímány z větší plochy, než je zapotřebí

S využitím těchto sofistikovaných přístrojů bylo provedeno tisíce analýz klasických čínských glazur. Přepočtem dat získaných spektrální analýzou podle Segerova vzorce je možné rekonstruovat původní receptury. Problém se zdá být vyřešen. Narážíme však na množství dalších úskalí.

Další důležité faktory ovlivňující chování glazur

1.únik plynných produktů tepelného rozkladu do pecní atmosféry (změna chem. složení během výpalu)...

2.pecní atmosféra a její změny v průběhu výpalu

3.vrstva glazury

4.teplota výpalu

5.složení střepu

6.rychlost ohřevu a chlazení při výpalu

7.tvar výrobku

8.složení a granulometrie surovin

9.stáří, způsob použití a okolnosti archeologizace výrobku

Z předešlého vyplývá, že vyčerpat všechny možné varianty při tolika proměnných je velmi obtížné. Při praktických experimentálních rekonstrukcích se ukazuje komplikovanost problematiky v celé šíři. Existuje mnoho pracovišť zabývající touto problematikou.

Skvělých výsledků dosahují přirozeně sami Číňané. Schopnost výroby dokonalých kopií je v tomto národě hluboko zakořeněna. Řemeslná zdatnost učňů je tradičně neustále konfrontována s pracemi i dávno zesnulých mistrů. Stále zde existují lokality čítající desítky dílen produkující pouze jeden jediný typ glazury známé již stovky let.

KLASICKÉ ČÍNSKÉ GLAZURY

Protoseladon

První glazury patrně vznikaly náhodným náletem dřevěného popele který se při teplotách nad 1200°C začal natavovat na povrchu rozžhavených nádob. Záměrně glazované nádoby vznikají někdy ve čtrnáctém stol. př.n.l. V období Shang. Mívaly žlutozelenou,jantarovou, či hnědou barvu a velmi proměnlivé složení. Jednalo se o glazury na bázi popelů s vysokým obsahem vápníku. Rostlinné popely jako základ některých kameninových glazur vykazují značné výkyvy v obsahu jednotlivých oxidů (tab. 2,3,4)

Obr. 1 Shangská váza spopelovou glazurou, Shanghai Museum

Tab. 1 Složení shangských kameninových glazur

Tab. 2 Hlavní typy rostlinných popelů používaných v historické keramice a skle

Tab. 3 Složení popelů stéblovin

Tab. 4 Složení popelů z listů

Seladon

Asi nejznámější z čínských glazur. Nastupuje hned po prvních Shangských polevách, a získal téměř mýtickou slávu díky které se jeho výroba udržela dodnes. Hlavním důvodem jeho značné obliby byla podobnost s číňany zbožňovaným nefritem. Seladony tvoří rozsáhlou rodinu živcových glazur. Jejich barevnost sahá od téměř bílé, přes žlutou, zelenou, modrou, šedou po hnědou. Jako barvící složky se zde uplatňují oxidy železa.

Etymologie slova „seladon“ zná několik teorií. Jedna odkazuje na francouzskou pastorální romanci L´Astrée (1627), jejíž hrdina Celadon nosil stužky v barvě proslulé glazury. Jiná teorie praví, že slovo pochází ze sanskrtu a znamená „kámen“resp. „zelená“. V třetí teorii je termín přisuzován jménu kupce Saladin (Salah ad-Din).

Obr. 4 Dynastie Tang 618-906 n.l.

Obr. 5 Severní Sung 960-1127 n.l., Lung-ch'uan

Tab. 5 Změny složení longquanských seladonů mezi lety 907-1644

Tab. 6 Srovnání seladonů z Yue, Yaozhou, Linru a Longquan





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod