Testování kruhové poklopové pece 111 pokračuje.

Protože nechci být jen pouhopouhý prodejce jeden z 1.000 000, tak se snažím svou nabídku opravdu znát.

Porozumět pecím se může zdát velmi snadné.

Já si to ovšem až tak moc nemyslím.

Proto se snažím většinu vybavení odzkoušet. Ne jednou přednáškou či výpalem naprázdno a šířit tak nekorektní informace, ale dlouholetou praxí. Navíc v různorodých situacích.

Věřím, že je to správná cesta do budoucnosti. Byť ne ta nejjednodušší.

Díky tomuto přístupu jsem sestavil poklopovou kruhovou skládačku, která je určena pro kreativní tvorbu. Pro jedince, kteří nechtějí jít s davem jako ovce, nechtějí kopírovat, ale chtějí tvořit.

Radovat se z nového a posouvat jedinečnost řemesla dále.

Pro ty, co dokáží akceptovat, že keramická cesta je nekonečná.

Pro ty, co mají otevřené srdce a především odvahu.

Výpaly v alternativních pecích jsou přirozeným pokračováním kreativní tvorby.

Vždy je nejsnazší začít pálit v pecích elektrických. Pak následují experimenty s milíři, pilinami, pálení raku keramiky a pálení plynových pecí. Pomyslnou královnou je pak keramická pec otápěna dřevem. Hra s živým plamenem má své obrovské kouzlo.

Dosti důležité je ale zvládnutí mnohých zásad. Nejpohodlnější je začít pálit s nějakým mistrem, od kterého se dají převzít zkušenosti. Na jejich základě pak až stavět svou vlastní tvorbu.

Stejně tak je tomu i s vybavením.

Postavit si pec nemusí být nikterak složité. Jsem původem zámečník a tak nějaký ten svár, broušení plechu a nebo řezání cihel do přesného úhlu se mi nejeví nikterak nemožné. Ovšem pro jiného může znamenat nepřekonatelnou překážku.

Nechtěl jsem tyto jedince ochudit o možnost těchto radostí. A tak jsem onu zmiňovanou pec dotáhl do podoby komerčně dodávaného zařízení jedním z renomovaných výrobců pecí.

Pec je v nabídce na ARTkeramice.

http://www.artkeramika.cz/poklopova-keramicka-pec-na-paleni-drevem-ci-pb-je-na-trhu

Navíc jsem tuto pec už několikrát testoval za různých podmínek. Neb jak je mi známo z mnohých, z velké části bohužel i anonymních dotazů, mnohé pece na dřevo se pálí pouze do 1000-1100°C, což je značná škoda.

Netvrdím, že na zmíněné teploty nelze produkovat zajímavé zboží. Avšak je škoda nevyužít potenciálu vysokých teplot kolem 1300°C a silného redukčního prostředí.

Pec jsem prvně vysoušel a pálil pouze přežah na 1000°C

Tam nebyl žádný problém.

Další pokus byl při plném silně utaženém naložení pece.

http://www.artkeramika.cz/kompaktni-drevopec-na-vypal-keramiky-artkeramika-kittec

Pálilo se na 1300°C. Jak dle pyrometru Pt/Rh, tak i dle žároměrek.

Pálil jsem s Jirkou Svačinou a byť jsme každý volil jiný způsob topení, tak oba jsme si pec po krátké chvíli ochočili.

Další test byl pálen plynem. V této verzi mám i díru ve dně pece pro hořák XG 20kw. Druhý hořák byl použit typ Raku kittec 20 kw. Ten byl umístěn do topeniště. Pec jde velmi snadno a na její vypálení by nejspíš stačil i 30kw XG hořák, ale výpal by stratil trošku na své kreativitě.

V testování plynu budu ještě pokračovat, především v kombinaci s uhlím a dřevem.

Tato pec totiž umožňuje relativně velmi snadno používat i mnohé další finesy.

Jelikož do 1000 - 1100°C se dá pálit bez nádstavbového komínu, lze počítat s víkem.

( při výpalu PB plynem až do 1300°C )

Díky tomu, že je víko vcelku zvedací, lze i při takto vysoké teplotě pootevřít a z pece vyjmout zboží. To vše relativně bezpečně, ovšem při dodržování bezpečnostních pravidel shodných s pálením Raku keramiky.

Dalším dobrým prvkem je velký kruhový kukr. Osobně preferuji možnost používání žároměrek.

Kukr má však i další potenciál využití. Lze do něj umístit raku rořák a v peci tak vytvořit i cyklonový efekt proudění.

V neposlední řadě lze použít k přidání látek do pece. Například soda.

Kreativitě se meze nekladou. Je však potřeba si uvědomit, že používání některých materiálů velmi zkracuje životnost pece včetně většiny jejich komponent.

To vše je samozřejmě potřeba započítat do ceny výrobků. Vše má svou hodnotu. Jak čajová miska, tak i pec.

Nesmím zapomenou zmínit ještě jednu obrovskou přednost tohoto modelu keramické vypalovací pece. Má kruhové hlavní topeniště. To jednak velmi efektivně přispívá k rozložení teploty v peci, ale hlavně žáru. V pecích co využívají živého plamene je pár míst, které mají vyší hodnotu. Prostě na těch místech vychází velmi zajímavé výsledky. Někdy jsou ona místa nazývána štendr. Každopádně se jedná o prostor, kde vchází plamen do pecní komory.

Právě díky kruhovému půdorysu jak pecního pláště, komory, tak i zakládacích plátů, je štendr půlkruhový. Takže v poměru k velikosti pece asi největší co znám.

Pec je relativně malá. Užitný prostor se mění dle naložení a způsobu výpalu. ( Při PB lze využít více prostoru.) Z obchodního hlediska lze v klidu říci že se jedná o 111 litrů. ( lze naložit a využít víc )

Obrovskou devizou pece je skladba použitých materiálů. Superkvalitní cihly Morgan K23. Na topeniště ještě lepší a odolnější K26. Za nimi minerální izolace a to vše opláštěno nerezovým plechem.

Pec je vcelku velmi kompaktní a přitom dobře přemístitelná. Lze přenést v Dvouchlapovém provedení.

Její chod velmi dobře a čitelně ovlivňují doplňky ve formě nastavitelného komínu, který při pálení dřevem je vhodné použít až nad 1000°C. (lze od začátku)

A pak lze přidat přikládací tunýlek před topeniště.

Rozdíl teplot i síly redukce se mění dle způsobu topení i naložení pece.

To popisovat je asi tak jako kdybych měl popsat vítr a nebo říční tok.

Je prostě potřeba chvíli naslouchat a vnímat.

Pec lze vypálit i silnějšími kusy dřeva. Ve 4 výpalu jsem ovšem vůbec nepoužil třísky, byť jsem je měl nachystány. Neb z mnohých nezdarů mám zafixováno, že štěstí přeje odvážným, ale taky připraveným. Přesto jsem pálení ukončil při teplotě 1320°C a hodinu u této teploty setrval.

Bleskový výpal pece 111

Tuto pec jsem vyráběl pod označením Trojkombinace ARTkeramiky.

Měl jsem jisté představy. Jenže praxe ukázala možností mnohem více a tak jsem zůstal u velikosti užitného prostoru cca 111 litrů. A nazývám ji 111, tedy trojkrát 1 :-)

To se dle zkušeností jeví jako velmi vhodná velikost pro experimentátory, ale i školy a jiná zařízení či organisace, kde není hlavní prioritou množství výrobků, ale tvůrčí radost.

Tato pec je ideální pro odzkoušení si technologií a postupů výpalu. Také k testům materiálů. A především k osvojení si technik samotného vedení výpalu.

4. testovací výpal jsem naložil volněji a spíše většími kusy v poměru k této peci. Přesto jsem zachoval 4 patra.

Protože spousta kusů byla režná, tedy nepřežahnutá, volil jsem delší dobu předsoušení.

Pec mám postavenou venku a tak díky poloze mé dílny ve vlhkém kaňonovitém údolí se z ní kouřilo spoustou vodní páry docela dlouho. Prohřátou pec mezi 500-600°C jsem začal roztápět po několika hodinách čouzení.

Zato nad 700°C jsem to rozjel. Topil jsem deskama cca 20/150/1000mm.

Na teplotě cca 970°C jsem byl zhruba po 30 minutách a skoro hodinku jen udržoval.

Po hodině redukce jsem někde od 950°C vylezl nad 1250°C za 125 minut.

Pak jsem záměrně klesl na 1200°C a vyzkoušel techniku. Přiložil relativně tlustý klacky a pomocí trysky foukal ke štendru vzduch. Na teplotu 1300°C jsem vystoupal za necelou hodinu v oxidačním ohni. Jinak má pec větší tendenci hořet částečně redukčně.

Při 1300°C jsem přešel na klasický způsob topení. Pec se přizpůsobila velmi rychle. Teplota spadla sotva o 20°C.

Během 30 min jsem byl opět na vysoké teplotě 1320°C dle pyrometru. Žároměrky ležely a tekly.

Teplotu jsem pozvolna klesal a při 1200°C pec zavřel.

Vybíral jsem až po 2 dnech, jak pec měla zavřená přirozeně cca 50°C.

S výsledkem spokojenost.

Myslím si, že tuto pec dokáže na vysoko vypálit vcelku snadno a bezpečně i začátečník.

Takže se dá více soustředit na výsledek zboží, než na úpravy a nedokonalosti pece.

Díky této konstrukci a dotažení detailů lze tuto pec vklidu vypálit 2x týdně.

Pec jsem nakládal 2 hod včetně podložení každého kusu wadingem. Vyložení je stejné skoro jak u elektriky. I přes základní poznámky a nějakou tu fotku mi nezabralo více jak 2 hod včetně odklizení stojek, plátů, postavení stříšky a zazimování.

Osobně bych řekl že spokojenost.

Zajisté výpal ovlivnily i dobře zvolené podmínky. Když jsem vysoušel, pršelo, pak padala mlha.

Zhruba od 1000°C se začlo vyjasňovat a kolem 1100°C mrznout.

Předpověď z www.chmi.cz klapla na 100%.

Jo keramika je řemeslo mnoha znalostí.

Každopádně v horších atmosferických podmínkách se na některých lokalitách vyplatí naslouchat živlům krapet víc.

Je to někdy sice trošku omezující, ale vyplatí se to. I s tím se vyplatí počítat, pokud by jste si chtěli tuhle pec vyzkoušet.

Stejně jako nyní bych mohl dát vědět na webu a nebo pokud napíšete svůj mail pod tento článek, tak vás mohu informovat napřímo mailem. Dřeva je dost, stačí nadělat zboží.

Přeju všem dobrej tah a veselé plamínky.

tomas

http://www.artkeramika.cz/poklopova-drevopec-111





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Jiří Svačina
18. 01. 2016 10:20:17

ano byl jsem při tom....a k popisu výpalu jen dodám, že působíme v cca 15 km od sebe vzdálených, ale podobných si lokalitách - " dolíčích" - na dně údolí, u potoků, kde za bezvětří a méně příznivých povětrnostních podmínek jsou s topením - tahem i u několik metrů vysokých komínů našich domů potíže...... A tak jsou zkušební výpaly zařízení s kratičkým komínem, u nás, zkouškou která dokládá i možnost vypálit tuto pec v těch snad nejhorších možných lokalitách a i pro venkovní výpaly ne právě ideálním počasí.....

ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod