Svaz keramiků České republiky (Karel Pavlík)

Svaz keramiků České republiky (Karel Pavlík) 16.7.2004 (10:29) Poznámka redakce: Svaz keramiků ČR byl založen na podzim minulého roku skupinou kvalifikovaných řemeslníků - keramiků. Za předsedkyni byla zvolena Jana Hlináková. Ne kvůli jménu, ale pro její zkušenost a schopnost jasně, někdy až emotivně, formulovat názory a prát se o lepší keramiků i své. Při jejím zápalu to snadno splývá. V tomto ojedinělém případě to je více ku prospěchu, než na závadu. Svaz keramiků byl přijat za kolektivního člena Silikátového svazu v listopadu 2003. Vyučila jsem se v oboru elektrokeramik v porcelánce Louny. Po vyučení přišla SPŠ keramická Karlovy Vary a potom, v roce 1976, nástup do technologie v EPL Louny. Po dětech a stěhování do východních Čech jsem nastoupila do výrobního družstva Stavba Jaroměř na místo vedoucího keramického provozu, kde jsem prvně „čuchla“ ke hlíně. Po čisťoučkém prostředí na porcelánce šok – pohon kruhů transmisí, váha neexistovala - měřilo se na lopaty a množství hlíny v „moku“ se měřilo na výšku gumáků. Místo plynových pecí řízených elektronikou pece kaselské, měřené okem paliče a liškou na komíně. Čtyři a půl roku práce a zařizování lepších podmínek pro lidi i výrobu. Docela se dařilo, krásná doba, kdy nám při trzích na Kampě rvali lidi květináče a zeláky i s rukama. Po roce 1989 jsem si řekla, když jsem zvládla 5 dílen s 50 lidmi, zvládnu dílničku se dvěma lidmi také. Začínala jsem v pronájmu, kde mi v zimě zapomněli zatopit a já po neděli měla zmrzlé zboží. Po dvou letech mi pan domácí neobnovil smlouvu a já musela koupit dům, dostavět ho a začít s dílnou větší a lidí bylo až 12. Tvrdím, že bych skoro mohla napsat knihu „ Jak ženská staví dům“ a posléze „ Máte odvahu podnikat v Čechách?!“ Uběhlo velice dobrodružných deset let a já měla pocit, že bych měla trochu pomoci změnám. Ještě jsem byla naivní a myslela, že do politiky se jde proto, aby se pracovalo pro druhé a ku blahu všech. Po více než roce jsem zjistila, že pravicové sdružení podnikatelů se neliší od bývalých aparátníků skoro v ničem, že moresy z lidí nevytlučeš slovy ani činy a že nám bude trvat podstatně déle, než jsem si myslela, aby nastoupila do práce morálka, slušnost a poctivost. Jsou to možná velká slova, ale jsem přesvědčena, že to tak musí být, proto jsem zase veřejnosti na očích a jsem rozhodnuta jít po tom, co mi vadí a podporovat, co se libí a co se má. Možná úsměv starých bardů - asi jsem pořád naivní ženská, ale aspoň něco zkusím. Co mě vážně vadí, je nevšímavost, skepse a nicnedělání. Co mě těší, je kus poctivého řemesla, ať už je to švadlena, kuchař nebo keramik. Co mě vážně štve, je to, že současná doba postavila keramika na úroveň slečen z Perlovky. Trh si vybere. Výsměch všem, co keramiku studovali a zabývají se jí. Mám pocit, že co Čech, to keramik. Včera zrovna přijela paní učitelka, že bude učit keramiku a chtěla radu. Z čeho prý se míchá šlika na lepení, že prý jí to říkala jiná paní učitelka, co byla na nějakém kurzu a pak také učila. Není to sranda, je mi to k pláči. Nebo chytit někoho za límec a třepat. Kominík, když chce živnost, musí dokázat vzdělání a praxi. Asi aby nespadl ze žebříku. To keramik může projít kurzem a začít dělat keramiku, v obýváku při zaměstnání „načerno“ podnikat, na trhu prodá a co, aspoň je levné zboží. Úroveň řemesla je něco, na co obchodník nedbá. Pak se setkáváme s opravdu „nóbl štyky“ na vysoké umělecké úrovni, jak mi řekla jedna paní umělkyně, která chtěla vstoupit do sdružení. Proč, když vše tak rychle přizpůsobujeme Evropě, netlučeme na to, aby i řemeslo keramické se v zákonech přizpůsobilo Evropě. Je fakt, že přesvědčit drobné řemeslníky o tom, že sdružit se je dobré, je těžká věc. Již mám zkušenost. Ale jednotlivce nikdo neslyší, ani nevidí, pro nikoho, kdo rozhoduje o zákonech, není jednotlivec partnerem na jednání. Pro obchodníka „vyčůránka“ je malý výrobce dobrým zobáním. Při opaku diktuje většina menšině a tou je obchodník. Ve sdružení se každý snaží být originál, ne dělat stejné zboží, je tím zaručena různorodost a konkurenceschopnost. V neposlední řadě je i informovanost, protože ta je v současné „zákonové“ smršti mezi lidmi na úrovni afrických tam-tamů. Možná že mé náhledy jsou pro kolegy z velkých fabrik na úsměv, ale když si uvědomíme, že člověk, co dělá sám nebo se třemi či čtyřmi lidmi není s to časově ani snad fyzicky držet krok s novotami, kterými nás přebujelá úřednická klika zásobuje. Ministerský úředník je zvláštní tvor, který aniž by o problému něco věděl, vytváří zákony a bez sdružení, které do zákonů může nebo by mělo mluvit, se dostávají do oběhu „paskvily“, jako je sensorická zkouška na keramiku ap. Teď se snažím mluvit o těchto problémech s poslankyní, protože jinak to bohužel nejde, než seshora. Do stejné škatulky patří také učení - vyučení a maturity pro slabé a slabší. Ne, rozhodně nejsem proti vzdělání či vzdělanosti národa, jsem jen proti tomu, dát maturitu i těm, kterým ani nenáleží výuční list. Vyučení se bere jako něco podřadného - protože spousta lidí je podřadně vyučena, ale co mě rozčiluje nejvíc je to, že když si zaplatíš, dostaneš i maturitu. Proč asi se spousta škol brání státní maturitní zkoušce? Neuznávám maturitu pro chytré a pro slabší. Proč je u nás možné, že živnostenský list může mít i ten, kdo je naprosto bez keramického vzdělání? Co dělají cechy, které se zakládají? Jsou bezzubé, jen se jako cech jmenují, ale nemají žádnou moc. Proč v Německu je každý řádný výrobce organizován v cechu a ten co není, je bez možnosti prodávat? Proč je to v Německu výsada být v cechu a tady se na sdružení dívají skrz prsty. Budu se snažit toto zjistit. Mám pocit, že neorganizovanost a rozdrobenost řemesel a vůbec podnikání je pro naše parlamentní „představitele“ spíše výhodou, než silný cech či Hospodářská komora a jiné organizované celky, které by poslance, který navrhuje pitomosti, řádně utřeli. Tak nevím, jestli jsem se představila řádně a zda se mnou souhlasíte. Těším se na ale i na názory těch, kteří nesouhlasí. A jako svaz se na podzim zase sejdeme. Jana Hlináková Poznámka: Článek byl otisknut v č. 2/04 Zpravodaje Silikátového svazu v rubrice Členové se představují. zpracoval: Pavlík




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod