PROVOZNÍ FORMY

Rozmnožovaci zařizeni slouži k odléváni sérii provoznich (pracovnich) forem. Před prvnim odlitim je nutné rozmnožovaci zařizeni důkladně naizolovat. To se provádi stejnými prostředky (řidké a mastné mýdlo) a stejným postupem, který byl popsán v předchozich kapitolách.

U sádrových zařizeni (obzvláště u starých a vyschlých) je nutné prvni fázi izolováni řidkým mýdlem provádět velmi pečlivě a dostatečně dlouho, jinak prvni odlitek ke špatně naizolovanému zařizeni přilne (chytne). To se projevi jednak na odlitku samém hrubou pracovni plochou, jednak na rozmnožovacim zařizeni, kde přilnutá sádra utvoři bělavý drsný povlak. V takovém připadě se musi pracovni plocha zařizeni důkladně omýt mokrou houbou a znovu pečlivě naizolovat řidkým a mastným mýdlem.

Často se stává, že ani tento zákrok přilnuti dalšiho odlitku zcela neodstrani, a proto je skutečně velmi nutné věnovat prvnimu mydleni patřičnou pozornost. Proto se v praxi někdy setkáme s tim, že sádrař namoči celé sádrové zařizeni na několik minut do vody, aby tak zabránil nadměrnému odsáváni vody z řidkého mýdla, a tim chytáni odlitků provoznich forem na povrch zařizeni.

Promazáváni mastným mýdlem pak spočivá pouze v přelešťováni pracovni plochy rozmnožovaciho zařizeni štětcem použitým na mastné mýdlo. V žádném připadě nesmi na izolovaných plochách ulpět mýdlo, které by se jednak obtisklo do budouci provozni formy, jednak by plochu formy umastilo. To by se projevilo znesnadněnim pozdějšiho odléváni či točeni výrobků, protože forma by v těchto mistech špatně sála vodu z vytvářeci hmoty.

Sádrař obyčejně použivá k mazáni mastným mýdlem dva štětce. Na kroužky a kapny silnějši a hrubši (může být vice nasycen emulzi) a na pracovni plochy štětec slabši a jemnějši, aby nepoškodil připadné detaily či reliéfni plochy.

Před prvnim zalitim se tedy izoluji mastným mýdlem všechny plochy a všechny části každého rozmnožovaciho zařizeni .Při dalšim odléváni se postup měni. U plochého zboži (taliře, podšálky, misy) se emulzi přelešťuje pouze vrchni dil (kapna), spodni hlavni dil se mydli a lešti jen pomoci řidkého mýdla. Docili se tak zrcadlově hladké pracovni plochy, která při vytvářeni výrobků dává kvalitni výtoček, jenž se nelepi k formě.

U ostatnich druhů (duté výrobky) se naopak neprovádi dalši mydleni řidkým mýdlem, ale pouze mastnou emulzi.

Po izolaci přikročime k zaliti rozmnožovaciho zařizeni sádrou. Opět značně záleži na kvalitě prvni zalité sádry. Špatně připravená sádrová břečka (chybný poměr vody a sádry, krátká doba micháni) způsobi stejnou závadu s obdobnými následky jako nekvalitni izolace.

Při vlastnim odléváni postupujeme tak, že do každé části zařizeni nalijeme asi tři čtvrtiny objemu, nalitou sádru promicháme mokrým štětečkem, abychom vytupovali vzduchové bublinky, a zbylou sádrou zaplnime volný prostor. Při odléváni forem na ploché zboži podložime rozmnožovaci zařizeni lati, aby sádra lépe zatékala (obr. 73).

V těchto zařizenich nelze sádru michat, proto formy na ploché zboži plnime jako prvni, tedy v době, kdy sádrová břečka dobře teče. Z tohoto důvodu má každý sádrař v odléváni forem určitý systém -obr. 74-.

Před nalitim sádry zatižime vrchni dil zařizeni na ploché výrobky závažim, aby nalévaná sádra tuto část nenadzdvihla. Kroužky na duté zboži zajistime zapřenim o sebe navzájem nebo staženim motouzem, řeminkem či pryžovým páskem z duše automobilové pneumatiky.

Po zatuhnuti sádry (ve fázi, když už se nemaže) strhneme pomoci cidliny přebývajici vrstvu do úrovně horni plochy zařizeni. Těsně před tim, než sádra začne hřát, uvolnime opět za pomoci cidliny vrchni dily, sejmeme je a vlhkou houbou očistime. Je důležité tuto dobu přesně vystihnout snimáme li kapny předčasně, můžeme nezatuhlý odlitek poškodit, nestačime-li kroužky sejmout před tim, než začne sádra hřát, mohou vlivem jeji roztažnosti prasknout.

U forem ležicich na spodni části rozmnožovaciho zařizeni strhneme pomoci cidliny hrany a smetáčkem nebo štětcem je očistime. Diky své rozpinavosti se sádra uvolni od zařizeni. Sejmuti formy napomůžeme poklepánim na osazeni rozmnožovaciho zařizeni buď špalikem, opatřeným ne jedné straně kůži, nebo pryžovou paličkou.

Odlitou formu sejmeme, oretušujeme zbývajici ostré hrany a zkontrolujeme dosednuti jednotlivých ploch. Zalepime připadné vzduchové bublinky řidkou sádrou, nafermežujeme okraje forem na ploché zboži a vrchni nebo bočni plochy forem na šálky (obr. 25). Toto fermežováni se provádi proto, aby se zabránilo nadměrnému odiráni označených ploch při vytvářeni.

Složenou formu odložime k pozvolnému sušeni. Jednotlivé části zásadně neponecháváme schnout samostatně, mohou se částečně zkřivit, a způsobit tak netěsnost formy. Ploché výrobky sušime na rovných prknech (jsou-li křivá), podkládáme formy sádrovými podložkami-, duté skládáme na sebe do sloupců, kde se vlivem vzájemného zatiženi nemohou zdeformovat.

Suché formy na ploché zboži se též skladuji ve sloupcich (obr. 75). Pracovni plochy se prokládaji papirem, aby se zabránilo mechanickému poškozeni.

Trvanlivost formy Při liti Při točeni Na ploché hladké zboži 80 zaliti 100 - 140 zatočeni Na ploché reliéfni zboži 60 - 70 zaliti 90 - 110 zatočeni Na duté zboži 50 - 70 zaliti 70 - 100 zatočeni

V případě zájmu o více informací z tohoto oboru si můžete zakoupit knihu: Modelářství.... od autora, nebo se jen dotazovat na adrese: spis.jiri@volny.cz nebo na tel. :723 391 452





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod