PÁLENÍ keramiky V PILINÁCH

Ačkoli se pálení v pilinách může neznalému jevit jako poněkud primitivní¨ druh výpalu, keramici jako je David Roberts, Antonia Salmon, Magdalene Odundo či Ruth Allan dokazují, že správné zvládnutí této techniky vede ke vzniku vysoce kvalitních děl uměleckého řemesla.

Mnoho soudobých keramiků vypalujících v pilinách stráví nad jednotlivými kusy velký počet hodin. Je až zarážející jak časově náročné jsou některé úkony, které jsou součástí přípravy střepu pro pálení, např. leštění. Mnoho z nich si však tohoto aspektu práce cení a přirovnává jej k meditaci. Na druhé straně uvážíme-li risk jakému je střep vystaven v přímém dotyku s ohněm, musíme obdivovat jejich dobrodružnou povahu a oddanost s kterou vkládají svoje díla do rukou přírody.
Proces jako takový je ve své podstatě jednoduchý a přímý. Pálení v pilinách je často používáno jako první představení výpalu keramiky, protože je díky své jednoduchosti vhodný i pro mladou generaci, která se může procesu přímo účastnit.
Většina kusů připravených pro toto pálení se vyznačuje jednoduchou formou bez náročné dekorace, oheň při výpalu dekoruje sám. Kusy musí před vlastním pálením v pilinách projít přežahem. Glazury se také při tomto druhu výpalu nepoužívají, o to více se věnuje pozornost vyhlazení povrchu střepu.

Mnoho keramiků nanáší na ještě mokrý střep Terru Sigillatu a poté leští oblázkem nebo kulatou stranou lžíce.
Hlínu je také možno před úpravou obarvit, zvláště pak porcelán je k této úpravě velice vhodný. Použité množství oxidů nebo barvítek se obvykle řídí pravidlem:

na 10kg porcelánu: na 10kg porcelánu:
Růžová barva...........................oxid železa červený Fe2O3...............................od 0,5-4%
Modrá barva............................karbonát kobaltu COCO3....................................od 3-6% Barvítka................................................................ .........................od 10%
®ádáme-li nerovnoměrné zabarvení je možno jej dosáhnou nastříkáním karbonátu mědi CUCO3, CU(OH)2 na kus před pálením.

Výpal jako takový ,je možno provést v jakékoli železné nádobě, sudu s vyvrtanými dírami nebo také naskládat cihly na sebe do požadované výše a připravit si jen kus plechu na přikrytí. Také vykopaná jáma je jedno z řešení. Různých druhů těchto pecí je asi tolik kolik lidí se kdy k takovému výpalu rozhodlo. Parametry pece nerozhodují o úspěšnosti výpalu.
Ať máme kusy zabarvené, leštěné nebo jinak připravené k výpalu, můžeme je v peci dál zdobit výpary z čehokoliv co do pece přidáme, uvedu zde jen několik z nepřeberné škály přísad: všechny druhy solí, kávová zrna, karbonát mědi, některá hnojiva na květiny, slupky od banánů, jedlou sodu, borax Na2B4O7-10H2O, atd.
Omotáním kusů měděným nebo železným drátem vytvoříme černou linku na keramice v místě, kde se drát dotýkal nebo přibližoval kusu. A nakonec i třeba taková drátěnka zanechá velice zajímavou dekoraci.
Při nakládání do pece se můžeme řídit jednoduchým postupem. Na dno dáme postel z novin, poté nasypeme vrstvu cca 20cm pilin, na ně naskládáme jednotlivé kusy vedle sebe (je dobré nechat na okrajích volné místo, pro více pilin), přidáme ke kusům suroviny, které mají svými výpary ovlivnit dekoraci (nedoporučuje se soli, oxidy atd. dávat přímo na kusy, poškozuje to povrch kusů) a zasypeme pilinami a zase dáme noviny a pokrač ujeme, osobně nedoporučují dělat více jak 2-3 vrstvy, obzvláště jsou-li vaše kusy křehké. Nakonec dáme cca 30cm pilin a cca 25cm třísek a rozděláme na povrchu oheň, který udržujeme podle velikostí pece několik hodin a pak pec uzavřeme, necháme však otvory aby oheň mohl dále hořet, výpal pak pokračuje sám podle velikosti pece tak okolo 10 hodin.
Přeji hodně úspěchů při Vašem pálení v pilinách.





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod