Nerotačni model pro keramickou výrobu

2.2.2 Nerotačni model
Modely, které nelze vytáčet na kruhu, vyrábime čtyřmi způsoby.
Ručni vyřezáváni a tvarováni z bloku sádry Použiváme zlomky pilek na železo, cidliny, nože, různé kovové špachtle a brusné desky. Nejjednodušši nerotačni model je krychle nebo kvádr.
Postup:
Do připravené ohrádky postavené na naizolovanou desku pracovniho stolu nalijeme potřebné množstvi sádry. Sádrovou břečku můžeme přelit přes sito, abychom odstranili připadné hrudky, které by značně znesnadnily práci na budoucim modelu. Ze stejného důvodu zamichánim zbavime sádru vzduchových bublinek. Po vyhřáti sádry ohrádku odstranime, jednu stranu zbrousime za stálého zvlhčováni vodou na karborundové desce a tužkou slabě označime. (Ke kresleni na sádrových modelech zásadně nepouživáme inkoustovou tužku; čára jerozpitá a model se při práci znečisti). Stejným způsobem zbrousime i dalši stranu, přičemž pomoci úhelniku měřime přesnost pravého úhlu. Po sbroušeni třeti strany rozměřime délky stran a model dokončime. V rozměrech si ponecháme rezervu asi 0,5 mm, kterou ubereme při jemném broušeni na čisté mokré mramorové desce. Povrch hotového modelu musi být naprosto hladký, hrany ostré, rozměry přesné a všechny úhly pravé. O pravosti úhlů se přesvědčime i změřenim úhlopřiček stěn. Je-li všech 12 úhlopřiček stejně dlouhých, musi být i úhly pravé.
| 21 19/ Rozměřeni pomyslné osy nerotačniho modelu 1 sádrový model 2 budouci model
Při tvarováni ostatnich geometrických těles (jehlanu, mnohoúhelniku apod.) postupujeme stejně, jen před rozkreslovánim zjistime střed obou podstav, abychom budouci model vytvarovali podle pomyslné středni osy o. Pak následuje odřezáni většich přebytečných části sádry pilou, srovnáni ploch pilovým listem, obroušeni na karborundové desce a vyhlazeni na mramoru (obr. 19). Při zbrušováni ploch listem pilky na železo vedeme jednotlivé tahy křižem přes sebe - škrábáni v jednom směru by mělo za následek kolébkovité zbroušeni plochy.

Použiti hliněného modelu a slepé formy
Navržený výrobek vytvarujeme v modelové velikosti z hliny a postavime na dřevěnou podložku. Pomoci tenkých mosazných plišků, které zapouštime do modelu a necháváme asi 5-10 mm vyčnivat, rozdělime výrobek na dvě poloviny, popř. potřebný počet části. Plišky i podložku lehce natřeme řepkovým olejem.
20/ Rozděleni hliněného modelu pomoci plišků při výrobě slepé formy 1 hliněný model 2 plišky 3 vrstva sádry
21/ Hliněný model a slepá forma
Hliněný model můžeme pomoci rozprašovače (fixirky) lehce naizolovat petrolejem, popř. silikonovým olejem ve spreji.
Ve vhodné nádobě (např. rozpůleném gumovém miči) si připravime řidši sádru, kterou můžeme přibarvit maliřskou barvou. Barevnou sádrou tzv. 'nahodime' obě strany modelu. Sádru nabiráme na špičky prstů a prudšim pohybem vrháme na model. Tak se vytvořime 2-3 mm barevnou vrstvu. Sádru, která stekla na podložku, odstranime až na pruh kolem modelu, jehož šiři určuji vyčnivajici plišky. Tento pruh později udá tloušťku slepé formy. Hrany plišků očistime a naneseme stejným způsobem druhou vrstvu hustši bilé sádry, jejiž sila se opět řidi vyčnivajicimi plišky. Po očištěni hran plišků necháme formu vytvrdnout (obr. 20).
Sádrařským nožem opatrně od sebe všechny části slepé formy oddálime a z formy vybereme hlinu (původni hliněný model) . Poté štětcem umyjeme vnitřni plochy a formu necháme do následujiciho dne zaschnout (obr. 21).
Dále lze postupovat dvěma způsoby:
modelářský způsob izolace:
Vnitřek formy řádně vymydlime řidkým mýdlem a vyleštime mastným mýdlem.
štukatérský způsob izolace:
Rozvařime kostku jádrového mýdla asi v 1 litru vody a přidáme 5 lžic sádla. Tuto horkou směs nanášime štětcem na vnitřni plochu formy tak, aby ji sádra řádně nasákla.
U rozměrnějšich forem dbáme na to, aby se sádra nedostala do styku s chladnouci směsi, která se do ni špatně vsakuje . Proto začináme s nanášenim odspodu nahoru. Když mýdlová směs na formě vychladne a zrosolovati, opláchneme ji proudem studené vody a celou formu potopime do nádoby s vodou, aby se sádra důkladně provlhčila. Poté formu vyjmeme a necháme okapat. Na správně naizolovaném povrchu se musi zbytky vody stahovat do kapek.
Všechny naizolované části slepé formy složime k sobě tak, aby na sebe co nejlépe dosedly. Připravenou řidkou sádrou zalepime obvodové spáry slepé formy a tim všechny části spojime. Podle potřeby ovineme formu motouzem, zajistime ji tak proti připadnému roztrženi ve spáře vlivem tlaku později nalité sádry. Postavime formu na stůl a naplnime ji dobře rozdělanou, přes sito přelitou sádrou. Sádru ve formě podle možnosti zamicháme tenkým štětcem, abychom z ni odstranili vzduchové bublinky. Při členitějšim vnitřnim povrchu slepé formy, kdy nastává zvýšené nebezpeči tvorby bublin, popř. nedolitých mist, zaplnime formu sádrou jen do poloviny a za otáčivého pohybu ji pomalu vylijeme. Pak formu znovu zaplnime sádrou a po zatuhnuti srovnáme cidlinou podstavu modelu.
K odsekáni slepé formy přikročime raději až následujici den, kdy je sádra dostatečně vyzrálá. Odsekáváme truhlářským dlátem pomoci dřevěné paličky nebo hranolku. Dláto přikládáme pokud možno kolmo k modelu, který leži na měkké podložce.
S odstraňovánim slepé formy pokračujeme po malých částech citlivými údery tak, abychom nepoškodili sádrový odlitek, jehož blizkost nám signalizuje vrstva obarvené sádry.
Odlitek vyjmutý ze slepé formy očistime, strhneme spáry a necháme dokonale vysušit. Pokud se na odlitku objevily vzduchové bubliny nebo vrypy po neopatrném odsekáváni, celý model (u rozměrnějšich odlitků jen okoli mista) řádně provlhčime vodou - nejlépe potopenim do nádoby s čistou vodou. Po vyjmuti model otřeme houbou a na opravovaná mista nanášime špachtli potřebné množstvi řidké sádry. Stejně postupujeme i při přilepováni odlomených části odlitků nebo dilů, které jsme odlévali zvlášť. Jako lepidlo zde tedy slouži pouze řidká sádra, která se nanese na styčné plochy; aby se obě části odlitku nemohly posunout, zajistime je např. hrudkami měkké hliny a necháme ztvrdnout. Vždy je však velmi důležité předchozi namočeni všech lepených části do vody, jinak by odlitek odsál tekuté sádře vlhkost a v mistě opravy by vznikla tvrdá pecka, která znesnadni nebo dokonce znemožni dokonale opravit povrch výrobku.
Na vysušeném výrobku se provede retuš pomoci smirkových papirů různé zrnitosti. Hrubšim papirem se opracovávaji větši plochy, jemným se dokonale vyhlazuje povrch. Neni to pouhé mechanické obrušováni povrchu, ale pokračujeme vlastně v dalšim tvarováni. Přitom máme na zřeteli, že připadné probroušené plochy se poměrně obtižně opravuji. (Model musime opět dokonale provlhčit, opravované misto zdrsnit a nanést potřebné množstvi sádry). Tim je model dokončen a připraven k dalšimu zpracováni (obr. 22).

Použiti hliněného modelu a voskové formy U jemnějšich výrobků (např. figurek) nanášime na hliněný model, předem naizolovaný silikonovým olejem ve spreji pomoci štětce postupně několik vrstev roztavené voskové směsi.
22/ Sádrový vyretušovaný odlitek ze slepé formy - model
Dáme na to, aby tato vosková forma byla všude přibližně stejně silná (podle velikosti modelu cca 0,5-1 cm). Po vychladnuti (ztvrdnuti) formy ji opatrně ostrým tenkým nožem rozřežeme tak, aby bylo možné vyjmout hliněný model. Formu vymyjeme a rozehřátým voskem opatrně slepime do původniho tvaru. Poté dovnitř nalijeme rozmichanou sádru, která při svém vyhřiváni způsobi změknuti voskové formy a jeji snadné sejmuti z odlitého modelu. Při této práci si navic můžeme pomoci nahřátim formy v horké vodě.
Připrava voskové směsi:
Do tavici nádoby nalijeme trochu vody a nasypeme do ni směs vosků: na 1 dil parafinu přidáme 2 dily včeliho vosku. Po zahřáti nádoby na elektrickém vařiči dojde k roztaveni vosků a jejich vyplaváni na hladinu vody, která zabraňuje přepáleni voskové směsi.
Taženi měkké sádry
(taženi profilů) Timto způsobem lze vyrábět sádrové lineárni modely, např. rámy na obrazy, modely schodišť, řims, modely kontranožek k oválům, polotovary zámků hlavnich forem apod. (obr. 23).

K výrobě profilů jsou třeba:
rovná deska stolu - nejlépe kamenná
vodici lišta
dřevěný rám s plechovou šablonou
23/ Plechové šablony na profil rámu na obraz (a) modelu schodiště (b) polotovaru zámků hlavni formy (c)
24/ Taženi sádrových profilů 1 dřevěný rám 2 plechová šablona 3 vodici lať
Dřevěný rám vyrobime ze dvou přiměřeně velkých prkének nebo stavebni překližky. Oba dily musi být spojeny tak, aby vzájemně sviraly pravý úhel. V horni části zpevnime rám přičnou vzpěrou. V jedné stěně zhotovime výřez, přes který z vnitřni strany pomoci šroubků připevnime šablonu (obr. 24).
Šablonu vytvořime přenesenim tvaru profilu z výkresu na pozinkovaný plech, nahrubo ho vystřiháme nůžkami na plech a dokončime pomoci pilniků. Pracovni plochu šablony nakonec vybrousime smirkovým plátnem, neboť nerovnosti na šabloně se projevi na budoucim modelu jako podélné rýhy. Pokud je to možné, snažime se, aby při základně byla šablona mirně rozšiřená, tzn. aby protilehlé strany budouciho profilu se směrem nahoru mirně sbihaly.
Postup při taženi profilu.
1. Na desku stolu, kterou jsme naizolovali mastným mýdlem, připevnime např. truhlářskými svěrkami vodici lať, k niž přiložime plnou stranou rám se šablonou.
2. Připravime sádru a micháme ji až do doby, kdy začne mirně houstnout. Poté ji urychleně nanášime na stůl před šablonu a vrstvime podle požadované délky a výšky profilu. Rámem pak táhneme směrem k sobě, přičemž dbáme na to, aby se plná stěna stále dotýkala vodici latě.
3. Pokud je přebytečná sádra ještě dostatečně měkká, vyspravime ji připadné nerovnosti na modelu a znovu celý profil přejedeme rámem se šablonou.
4. Rám, vodici lať i stůl dokonale očistime cidlinou. Modelem ležicim na stole nesmime pohnout.
5. V nádobě opět rozděláme sádru, model navlhčime vodou a postřikáme řidkou sádrou, kterou doformujeme přetaženim rámu se šablonou. Tuto operaci provádime tak dlouho, až je povrch profilu naprosto rovný a hladký.
6. Hotový profil necháme řádně ztvrdnout, sejmeme ho ze stolu a provedeme připadné opravy.
2.3 HLAVNÍ FORMA
Chceme-li podle sádrového modelu odlit, vytočit nebo vyformovat keramický předmět, musime vyrobit formu. Bude-li tato forma sloužit k výrobě rozmnožovaciho zařizeni, nazývá se hlavni forma (dřive též matečni forma).
Při výrobě hlavni formy je nutné postupovat s maximálni přesnosti. Předevšim je nutné dbát na přesné a čisté odliti tzv. hlavni plochy (pracovni plochy) - otisku modelu. Nemalou pozornost musime věnovat vnějšimu tvarováni formy a jejim správným proporcim. Přitom je potřeba brát v úvahu způsob vytvářeni a velikost předmětu, který budeme z formy vyrábět. Protože ve většině keramických provozů pracujeme s formou převážně ručně, nesmi být hmotnost budoucich provoznich forem zbytečně vysoká.
Na vnějši plochy hlavnich forem se vyrývaji nápisy označujici velikost a druh výrobku vytvářeného z formy. Přitom se zpravidla použivaji různé vžité zkratky:
KAKO 1 l kávová konvice o obsahu 1 l
ČAKO 1,3 l čajová konvice o obsahu 1,3 l
MLE'KO 0,25 mlékovka o obsahu 0,25 l
TAMĚL 24taliř mělký o průměru 24 cm
TADE 19 taliř desertni o průměru 19 cm

Hrany hlavnich forem se zásadně nestrhávaji a hotové hlavni formy se po vyzkoušeni impregnuji většinou šelakem. Podle složitosti modelu se pochopitelně řidi i složitost hlavni formy. Nejjednodušši jsou formy jednodilné, např. na šálek, podšálek, taliř (obr. 25) nebo plaketu (obr. 26).

Dvoudilné formy jsou složeny ze dvou polovin nebo části a děleni je provedeno buď vertikálně, horizontálně nebo diagonálně (obr. 27, 28, 29).

Třidilná forma se zpravidla skládá ze dvou polovin a klinku podedni, připadně z polovin a vrchni části - kapny (obr. 30, 31, 32).

25/ Jednodilné formy na šálek (a) a podšálek (b) 1 nafermežováno
26/ Jednodilné formy na bateriové liti plaket s odlitkem výrobku
Čtyřdilné formy jsou ze dvou polovin, klinku podedni a kapny. Vicedilné formy jsou zpravidla formy klinové, ze kterých se vyráběji většinou figurky nebo zdravotni keramika. Již samotné vyřešeni umistěni klinů a vlastni zhotoveni klinové formy je práce velmi náročná na přesnost, představivost a zkušenost modeláře.





Kombinované formy jsou na obr. 32 a 35. Umožňuji uvnitř odlit kompletni výrobek technologii liti do otevřené i uzavřené formy. Odpadá zde tedy nutnost lepeni taliřku pod omáčnik či ouška ke smetanovce.
27/ Dvoudilná forma na vázičku - dělená vertikálně
30/ Třidilná forma na vázičku 1 klinek podedni
31/ Třidilná forma na vázičku 1 vrchni dil (kapna)
28/ Dvoudilná forma na vázičku - dělená horizontálně
29/ Dvoudilná forma dělená diagonálně

Části hlavni formy:
hlavni část (zpravidla dvě poloviny) nalévaci otvor zámky klinek podedni vrchni část - kapna.
2.3.1 Hlavni část
Při výrobě hlavni formy je nutné dbát na to, aby děleni modelu bylo přesné, tj. aby i obě poloviny byly stejné. V opačném připadě buď model vůbec nelze z větši poloviny vyjmout, nebo vznikaji problémy při dalšim postupu - výrobě rozmnožovaciho zařizeni (obr. 33). Stejnou chybou je i nedbalé usazeni modelu na stůl,
32/ Polovina kombinované formy na omáčnik (spodni část v řezu)
33/ Chybně odlitá (přesazená) spodni polovina hlavni formy
34/ Chybně založený model 1 model
kdy dělici rovina (a osa modelu) neni ve vodorovné poloze (obr. 34). Dále jsou nutné správné proporce formy, zvláště bude-li se podle ni vyrábět série provoznich forem. Slabá forma při vytvářeni brzy nasaje vodu a mnohem snáze se rozbije. Přiliš silná forma je zbytečně těžká a při sériové výrobě docházi k plýtváni sádrou.

Důležitou roli hraje také vnějši tvarováni hlavni formy s ohledem na jeji pozdějši použiti - výrobu rozmnožovacich zařizeni.

V případě zájmu o více informací z tohoto oboru si můžete zakoupit knihu: Modelářství.... od autora, nebo se jen dotazovat na adrese: spis.jiri@volny.cz
nebo na tel. :723 391 452





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod