Lampy, světýlka a kdeco z multimateríálu aneb co říkáte na copyright?
relyef relyef
(15. 1. 2011)
Snad ani není možný, aby se našel někdo, kdo nemá rád světlo. Nemám na mysli krtka, ale bytosti dvounohé, tedy především lidi. Snad i ten horník přece nevydrží alespoň bez plamínku lampičky.

Vše se dá z něčeho vyrobit. Já osobně vyrábím především z keramiky. Prostě hlíny. Ať už se jedná o pórovinu, kameninu či porcelán. Ne, že bych si s jinými materiály nerozuměl, nebo se mi nelíbily, ale nějak se nedostává času a ani energie. Velmi rád si sice kdeco vyzkouším, ale jinak zastávám názor, že švec by se měl držet svýho kopyta. Prostě pokud v něčem chceme být mistry, nic jiného nám myslím nezbývá. Neboť jen opakování ( neustálý tréning ), dělá mistry.


Jenže ony ty materiálový kombinace jsou zajímavý. Takže když pak jednoho osvítí světýlko lampy, tak jej napadne, že by se přece mohl stát oceánem a né být onou jedinečnou kapkou. Teda být, ale schovanou s více kapkami v jedinečném celku.

Jelikož mne neustále oslovují, udivují i překvapují opravdoví mistři řemesla, pokusím se i já na své cestě nabídnout svůj díl.(I přestože se mistrem necítím, ale podporuji otevřenost a sdílnost, ne porušování copyrightu ) Myslím, že mistři předávají své umění dál. Jedinečnost spočívá v tom, že dílo žije a vyvíjí se. Je jako myšlenka...nesmrtelné. Nejlepším důkazem kvality je snaha žáků mistra napodobit a těch nejlepších, mistra překonat.
A nejlepší na tom je, že pokud žák mistra překoná, tak potvrdí mistrovu kvalitu. Mistr v nové bytosti probudil všechny smysly, předal všechny znalosti a zkušenosti a jeho dílo žije dál, akorát v nové bytosti.
Pokud žák otevřeně informuje jak vzešel a odkud pramení, rozhodně neporušuje autorská práva. Vždyť dělá reklamu mistrovi. A tak by to podle mne mělo být.

Ono i věčné hašteření a nemravné kopírování je čistou známkou úrovně společnosti. Pokud někdo něco „ojede“ ne za účelem jednoho kusu a aby se něco naučil, ale aby nadělal prodejný zboží a vydělal peníze, tak se jedná o jeho ubohost. Navíc to vydává za svůj nápad a ani nepřizná, že jej někdo inspiroval, pak porušuje copy, ale i morálku. To, že u takového nakupuje většina kupujících a kvůli ceně, ve které samozřejmě není započtena výuka a vývoj, je opět bídou společnosti.

Nejsem sice žádný znalec orientu a ani Japonska či Korei, či jiných zemí a kultur, ale fungování těchto tradic u nás je nějaké nemocné. Nechci tvrdit, že je to systémem, politikou či něčím jiným. Je to myslím v nás, lidech. Za úbyt řemesla a kvality na úkor kvantity a braku jsme zotpovědni všichni svým chováním a přístupem.

Každý sám se můžeme zeptat sebe, co jsem udělal. Nikdo to neví líp než my sami. Koho a co jsem doporučil, kde jsem pomohl a poradil. Co jsem koupil a kde a od koho? No a pak se uvidí kdo a proč pláče, že venku je to lepší, že se víc kupuje a lidé jsou sdílnější. ®e tam se více cení a rozumí rukodělné tvorbě.


A jak to vidíte Vy?
Tweet

E-shop
Váš košík je prázdný