KVEVRI

Autor: Petr Toms

Pro některé hrnčíře je opuštění svého zaběhnutého sortimentu noční můrou. Ale co vrývá ještě hlubší vrásky do znavených tváří je změna materiálů nebo techniky vytváření. Ještě aby ne. Vždyť kompletně vybalancovat technologii, často trvá několik let a jakákoliv i drobná změna může zásadně ovlivnit celý výrobní proces. Ostatně i to je důvod vcelku neměnné nabídky na trhu s keramikou. Naše dílna se zabývá produkcí zakázkové a speciální keramiky. Také pomáháme zavádět rozličné technologie v drobných hrnčířských provozech. Toto zaměření klade vysoké nároky na znalosti materiálů, technik a pracovních postupů. Změny a úpravy technologií jsou pro nás zajímavým zpestřením a nikdy neodmítáme skutečné výzvy. Rád bych se na tomto místě podělil o zkušenosti získané na jedné velmi zajímavé zakázce.

ZADÁNÍ

Letos v lednu nás oslovila sommeliérská agentura s poptávkou, se kterou neúspěšně obcházela mnoho tuzemských hrnčíren. Jednalo se o výrobu čtyř nádob kvevri o objemu 250L. S těmito nádobami jsme měli již určité zkušenosti, takže bylo možné výrobu přislíbit. Zákazník své přání dále specifikoval. Hlavní požadavek byl na zachování původní technologie a tzv. terroiru. Ve vinařství se toto označení používá pro soubor přírodních podmínek konkrétního místa (v tomto případě jižní Moravy), které dají vzniknout nezaměnitelnému produktu - vínu. Ve vztahu k nádobám to znamenalo použít hlínu, vodu i dřevo na výpal ze Znojemska.

ORANŽOVÉ VÍNO

Mám za to, že k výrobě jakékoliv užitkové nádoby je nezbytné dokonale poznat její historii a současnost, pokud možno na celém území kde se používala. Také je třeba nastudovat technologii, morfologii a samozřejmě veškeré způsoby použití. Dovolím si zde pro zajímavost uvést nejdůležitější informace nashromážděné v průběhu bádání. Nádoby kvevri se používají především v Gruzii k výrobě a uskladnění stejnojmenného tzv. oranžového vína. Víno kvevri je zařazeno do světového dědictví UNESCO. K jeho produkci jsou nezbytné terakotové amfory různých velikostí, nejčastěji však 200 - 2 000 litrů. Největší z nich ale dosahují neuvěřitelných 15 000 litrů. Nejstarší dochované archeologické nálezy potvrzující výrobu kvevri pocházejí z období 6 000 př.n.l. Podmanivá oranžová vína však oslovují i dnešní znalce a laickou veřejnost. Vyhovují totiž  těm nejpřísnějším požadavkům zdravé výživy. Před kvašením a zráním se slupky a třapiny neoddělují, čímž dodávají vínu jeho nezaměnitelnou barvu a specifickou chuť, ale zároveň jsou přirozeným zdrojem konzervačních látek, což minimalizuje, nebo zcela eliminuje používání umělých konzervantů. Z důvodu udržení stálé teploty se nové amfory  natrvalo, až po hrdlo, zakopávají pod zem, a to buď ve zvláštních krytých prostorách, a nebo jen pod širým nebem často ve stínu stromů. Díky neslinutému střepu obsah komunikuje s okolní půdou a dále se rozvíjí již zmíněný terroir. Vejčitý tvar nádoby s hrotem místo dna zajišťuje optimální proudění vína a správné rozložení a sedimentaci třapin, slupek a semínek. Víno zůstává pod zemí po dobu šesti měsíců až několika desetiletí. V zásadě lze technologii kvevri vín rozdělit na tradici imeretinskou a kachetinskou. Liší se od sebe různým přístupem ke rmutu a samozřejmě chutí. Samotné nádoby se před uložením na místo někdy zvenku opatřují vápennou omítkou, ale vždy se zevnitř natírají včelím voskem.

Kvevri 15000 litrů

uložené kvevri

Místnost „marani“ s mnoha kvevri


Výrobní postup vína kvevri

REALIZACE

Zadání pro výrobu nádob bylo jasné - co možná největší procento surovin musí pocházet z okolí vinohradů, na kterých hospodaří zadavatel. Došlo tak k poměrně netypické situaci, kdy základní jílové suroviny nevybral technolog ale zákazník. Natěžili jsme cca 0,8 tuny tamějšího jílu. Už v hliníku se ale ukázalo, že máme čest s velmi krátkou spraší a že se neubráníme dorovnání scházejících technologických vlastností pomocí jiných jílů a aplastik. Prvním krokem předcházejícím zpracování natěžené suroviny bylo testování vlivu přídavků a chování hmoty ve zkušební  plynové peci. Pamětliví důležitého kritéria - co nejvíce se přiblížit původním gruzínským technologiím, jsme vynechali mletí v kulovém mlýně a všechny složky pouze míchali v plastickém stavu ve vřetenové míchačce. Nezpozorované a nezáměrné vysazení vakua při šnekování sice výrazně zkomplikovalo pozdější výrobu, ale na druhou stranu hezky zapadalo do filozofie lidové hrnčířské tradice. Před samotným vytvářením hmota šest týdnů zrála.


Zkušební výpal hmot


Nezdařené šnekování

Modelování předcházela přípravná fáze. Bylo třeba zhotovit výkresovou výrobní dokumentaci na základě zjištěného smrštění hmoty a fotografických předloh originálních tvarů. Rozměry vycházely z výpočtu objemu. Jako další krok následovala výroba čtyř stojanů, bez kterých by hrotité nádoby nemohly vůbec stát ve svislé poloze.

Kvevri se v Gruzii stavějí velmi podobnou technikou jako ohromné nádoby na nakládanou zeleninu v Číně. Nejedná se o šňůrkovou techniku v pravém slova smyslu. Střep vzniká postupným natlačováním krátkého silného špalíku hlíny na stávající okraj a jeho výrazným přetvořením. Navíc je u šňůrkové techniky šňůrka kladena rovnoběžně ke stěně, u kvevri směřuje válec kolmo ke stěně. Úspěšná technologie vína mimo jiné závisí na zajištění čistoty ve všech krocích. A právě z důvodu snadného čištění dostaly vnitřní povrchy kromobyčejnou péči a kvalitu. Kvůli použití stále velmi málo plastické hmoty nás trápila extrémně malá pevnost v plastickém stavu, což dovolovalo přídavek pouze cca pěti centimetrů stěny jednou za tři dny. S dalšími vynucenými pauzami se modelování protáhlo na plné dva měsíce. Sušení zabralo šest neděl. S každou nádobou bylo nezbytné pravidelně otáčet, aby jednostranně neoschla. U rozměrnějších kusů se nezřídka setkáváme s vysoušením i zevnitř. V našem případě se o to postaral držák se svíčkou zavěšený na drátu. Spotřeba voskovic byla taková, že mám trochu obavu o hladký průběh Dušiček na Policku a širém okolí.

Než se tvar uzavře, připadáte si, že stavíte studnu


Stavba nádoby pomocí krátkých válců hlíny

Stavba kvevri pomocí silných válců hlíny

Po dokonalém vysušení čekal nádoby přesun do pece. Čelili jsme opodstatněným obavám z enormní křehkosti v kombinaci s váhou okolo sto osmdesáti kilogramů. Transport navíc komplikovala skutečnost, že amfory neprojdou vstupním otvorem pece svisle, ale bude potřeba je položit a v peci zase vztyčit. K tomu posloužila upravená síť zavěšená na dvou trámcích. Vyrovnání a stabilizaci nádob jsme provedli po Gruzínsku vzepřením žáruvzdorných trubek a cihel mezi spodek výdutě a podlahu.

Výpal proběhl v premiéře zbrusu nové anagamy. I přes šest metrů délky pece se kvevri jen taktak vešly. Už ale nezbylo žádné místo pro topeniště. To bylo dodatečně přistavěné po zazdění vstupního otvoru jako tzv. pig nose - prasečí rypák. Podobná provizorní topeniště slouží pouze pro předehřev velkých pecí, kde zvyšují jeho efektivitu a stabilitu. V našem případě jsme byli postaveni před nevšední úkol, provést tak celý výpal až do konečné teploty cca 1100°C. Od škrtnutí sirkou po závěrečné zazdění pece uběhlo asi 37 hodin. Mezi nejteplejším a nejstudenějším místem v peci byl rozdíl zhruba 200°C, tak jak jsme předpokládali. Vzhledem k poměrně nízké vrcholové teplotě nečinilo její dosažení žádné problémy a na sucho poskládané trochu punkové topeniště bez roštu se skvěle osvědčilo. Odhaduji, že by tak šlo vypálit i na mnohem výš.


První výpal v nové anagamě v provizorním topreništi tzv. „prasečím rypáku“

Po napínavém výpalu jsme netrpělivě očekávali první pohledy do pece. Červenice obvykle moc nesnášejí přepálení a svou nevoli dávají najevo bleskovým kolapsem. Naštěstí se podařilo výpal ukončit v ten nejlepší okamžik a všechny čtyři kvevri stály na svých místech. Vykládání pece trochu komplikovala teplota kolem 150°C nutná pro navoskování vnitřků. Tímto byl učiněn poslední krok pro splnění všech požadavků zákazníka. Teď už jen naložit do auta a nerozbít na 250 kilometrů dlouhé pouti na Jižní Moravu.


Po výpalu. Pískové dno naší anagamy má extrémní sklon 30°


Kompletní zakázka


U zákazníka. Snášení po schodišti do sklepa ve speciální síti. Nádoby se vracejí zpátky do lůna země v místech ze kterých vzešly

Foto č. 1 http://tersinawinejournal.blogspot.cz/2011/12/watch-out-new-kid-from-old-world.html

č. 2 http://www.artevani.com/ru/kvervi/

ostatní: Petr Toms





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

M. Polanská
14. 01. 2017 23:45:17

Krása!!!! Nádoby, proces výroby, pálení..... Gratuluji k úspěšné premiéře a těším se na další krásné a bláznivé projekty.

Eliška M.
23. 12. 2016 14:56:16

Díky za nasdílení zkušeností a náhled do procesu výroby, muselo to stát hodně úsilí.
Je skvělé, že se najdou zákazníci, kteří hledají pro své projekty české řemeslníky, a naopak že se najdou tací ochotní a schopní zakázku splnit. Snad se takovýto přístup rozšíří, nejen v keramice :)

Jiří Svačina
10. 11. 2016 11:01:42

A Petře zdraví tě / na cestě za čajem / z Gruzie Petr Sič... že jestli nějaké tyto keramické nádoby potká vyfotí je............

Petr Toms
10. 11. 2016 11:16:07

Paráda. Dík. A taky, prosím, vyřiď mé pozdravy pod Elbrus. Měl jsem možnost okusit výtečné gruzínské čaje povstalé z popela tamějších plantáží. Tak nechť nalezne ještě lepší.

Viktor
08. 11. 2016 02:09:01

Petře, výborné! Klobouk dolů!
Jak jsem Tě viděl v létě jak je "plácáš", už to mi přišlo dost.
Ale ta manipulace s nevypálenými musela být fakt adrenalin..!

Petr Toms
08. 11. 2016 19:57:47

Ahoj Viktore, jak to u podobných věcí bývá, úspěch závisel na dokonalé spolupráci všech zúčastněných. Ale nervy to byly. Ty spraše fakt nic nesnesou.

Bohunka
07. 11. 2016 23:35:41

Páááániiiiii, a já mám takovýho mistra pár kiláků za barákem a vůůůbec to nevím.... No nádherná práce. Gratuluji!!!

Petr Toms
08. 11. 2016 19:57:09

Ahoj Viktore, jak to u podobných věcí bývá, úspěch závisel na dokonalé spolupráci všech zúčastněných. Ale nervy to byly. Ty spraše fakt nic nesnesou.

Petr Toms
08. 11. 2016 20:02:44

Jé pardon, nějak jsem se netrefil. Jestli jsme sousedé, třeba jsme se potkali na Dni řemesel v polickém klášteře.

Bohunka
08. 11. 2016 20:28:08

Bohužel mi to nikdy časově nevyjde, máme ve stejný termín už 4 roky stejnou akci jinde... ale chystám se letos v Kohoutov ;-) Snad Ježíšek nadělí... Skvělá práce!!! a ta pec... Úžas...

Bohunka
08. 11. 2016 20:28:15

Bohužel mi to nikdy časově nevyjde, máme ve stejný termín už 4 roky stejnou akci jinde... ale chystám se letos v Kohoutov ;-) Snad Ježíšek nadělí... Skvělá práce!!! a ta pec... Úžas...

Petr Toms
08. 11. 2016 20:32:22

Paráda, třeba se potkáme tam. Tak ať to tomu Ježíškovi výjde.

Majka Krajná
07. 11. 2016 19:29:50

Tak to smekám, viděla jsem dřív jenom video z Gruzie a četla...ale to je mazec, těším se na fotky a třeba i videjko:-)) Držím palce při dalších experimentech:-)))

Petr Toms
08. 11. 2016 20:07:53

Ahoj Majko, obávám se, že než se doexperimentujeme na úroveň gruzínských chlapíků z videí, budeme dávno pod drnem:-)

Majka Krajná
09. 11. 2016 14:13:07

.. tak to se nebojím:-)) to stihneš:-)))

Alena Šumová
07. 11. 2016 08:02:57

Pane jo, krásná umanutost dotáhnout plány k cíli, smekám. Já se teď poprala se šesti balíky krajinek na výpaly a odrovnalo mě to na dva dny...

Petr Toms
08. 11. 2016 20:25:10

Jo, jo, bez dřeva není dřevopaličů. Zrovna tak bez umanutosti. Ta je zřejmě vlastní všem bez výjimky. Vždyť jen pro peníze by to dělat nešlo.

Amália Holíková
07. 11. 2016 07:48:04

Petr! Hrozí Ti titul vážneho majstra. Obdivujem Tvoju koncepčnosť a pracovitosť. Krásna (spolu)práca!

Petr Toms
08. 11. 2016 20:29:33

Ahoj Amálko, vždy dovedeš vzbudit v člověku pocit, že je lepší, než jaký ve skutečnosti je. Dík.

Ola Hořavová
06. 11. 2016 21:44:37

Gratuluji, je to nádhera a obrovský kus práce. Děkuji za možnost nahlédnout díky článku.

Petr Toms
06. 11. 2016 23:25:15

Ahoj Olo,
děkuji za zájem a samozřejmě mě těší, že má snaha o sdílení není zbytečná. Před nedávnem jsme s Tomášem opět narazili na téma "absence dalšího profesního vzdělávání keramiků". Takže co si neuděláme sami, to nemáme. Vzájemným sdílením zkušeností můžeme částečně nahradit funkci státem koordinovaného celoživotního vzdělávání. Snažím se tedy začít u sebe.

macek@artkeramika.cz
07. 11. 2016 07:14:00

Gratuluju k tomuto přístupu...třebas časem někdo tuto snahu ocení a pomůže se zavedením do běžného a veřejnosti dostupného života. Zatím je to ale na jednotlivcích. Státní moloch nepochopil zkostnatělost svého přístupu. Každopádně jak přináší první vlaštovka oznámení změny...stejně tak potěší i každý nejen první keramický průlet....

Jiří Svačina
07. 11. 2016 11:21:26

...... já od těch stát - aparátčíků v dohledné době nic rozumného neočekávám... spíš naopak... Ale říkáme si s Tomem / nebude li nikde nic lepšího / že sami pro sebe, + přátele a známé kolem hlíny ... menší akci - setkání....... na jaro příštího roku opět připravíme...

Petr Toms
05. 11. 2016 22:49:23

Apropos. Díky všem zúčastněným za pomoc, zvláště pak Matějovi.

Tomáš Macek
05. 11. 2016 21:16:00

Skvělý počin, blahopřeji k završení zakázky i premiéře anagamy. Jen více podobných šíleností. A děkuji všem silám, že jsou keramici co se nebojí a experimentují. Svět je hned barevnější. díky tomas

Petr Toms
05. 11. 2016 21:31:42

Díky. Jó, bylo to slušný školení. Ostatně opět se potvrzuje výrok, že nejlepší učitel keramiky je keramika sama.Nejšílenější na tom bylo použití materiálu, ze kterého jsem nikdy nedělal. Uf...

Tomáš Macek
05. 11. 2016 21:38:00

Skvělá zkušenost a skvělý výsledek. TAk kdy bude víno?

Petr Toms
05. 11. 2016 21:43:33

Gruzínci to mnohdy nechají ležet i 40 let. Myslím ale, že to nebude tento případ. Takže snad za rok. Uvidíme...

Tomáš Macek
05. 11. 2016 21:44:00

Budou rozšiřovat? Jako že bys postavil místo anagamy dračí pec až k božanovskýmu kříži :-) Hodil by se i workshop na takový nádoby.... Ale 100kg raku kleštěma netahám....

Petr Toms
05. 11. 2016 22:35:03

Abychom neopomněli i druhou stránku věci. Kvůli takovejm "volovinám" jako jsou například kvevri v Machově se už třetí měsíc rozmýšlím, zda si koupím nový boty, a nebo zaplatím zdravotní a sociální:-)

Tomáš Macek
05. 11. 2016 22:36:00

Ano na projekty takovýhoto ražení, experimenty, studie a vývoj by se měly získávat zdroje odjinud, než z vlastních kapes. Ale nevím, jestli nám k tomu pomohou EET a jiné vymoženosti společnosti a nebo jestli i nadále nezbude, než se spolehnout jen sami na sebe....

kateřina smu
07. 11. 2016 10:05:58

prosím o info, kde si můžu koupit nějaký hrneček - abych přispěla třeba na ty boty ;)

macek@artkeramika.cz
07. 11. 2016 11:18:00

V dílně na konci světa, z Hronova kousek...tam kde Machovská lhota přechází v Polsko...pod Anagamou.....na čáře....

kateřina smu
07. 11. 2016 15:20:55

jj, to vím. myslím, že jsme si tam jednou nechávali opravovat pilu. jen jsem myslela, jestli i někde na webu. stálo by to za propagaci. takhle jsem článek aspoň nasdílela na hronovskou fb stránku https://www.facebook.com/mujzivotvhronove/

macek@artkeramika.cz
07. 11. 2016 17:38:00

Přesně tam to je, díky za sdílení.....

Jiří Svačina
05. 11. 2016 22:06:33

Jedím slovem SUPER ... a souhlas s metou ... když to dokázali už kdysi v Gruzii proč ne u nás ... a měl jsem informace ... ale že to půjde tak rychle mě ani nenapadlo ... ty veliké kusy jsou šílenosti před kterými smekám a autorovi s úctou tleskám ... k tomuto výkonu se hodí slogan který mi kdosi kdysi k čemusi od ohně připsal ... " blázni dělají svět použitelným" ... ohni zdar ... a už se těším na to panenské růžové...........

Petr Toms
05. 11. 2016 22:16:41

Ale né, je to trochu upocený. Scházejí zkušenosti. V téhle souvislosti přemýšlím, že když vyjdou peníze, jel bych se na to najaře podívat přímo do Gruzie. Tamějším lidovým hrnčířům, těm patří poklona. Ohni zdar!

Jiří Svačina
06. 11. 2016 10:43:34

... Petře jsou to první kusy ... vydržely - paráda ... a s tou Gruzií - na tom Kavkaze je nádherně ... a skvělé čaje odtud vozí a aktuální stav levných letenek atd. zná - přehled má p. Petr Sič, a mám i další kontakt ... kdyby se ti časem hodilo ...

Petr Toms
06. 11. 2016 11:28:20

Jo,jo, v Gruzii je pro mě spousta pozitiv - čaj, keramika, víno, příroda, kultura a historie. Dík za nabídku kontaktů. Když to výjde, ozval bych se.

Petr Chutný
09. 11. 2016 11:21:39

To je a krásná práce a ty "nervy" si dovedu představit. D Gruzie mám taky namířeno. :-) (y)

ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod