Krystalické glazury na keramice

Krystalické glazury

Karel Žíla

http://www.karelzila.cz/

Z historického pohledu patří krystalické glazury k těm nejmladším.

Z vizuálního pohledu pak k těm nejefektnějším.

Kořeny takto efektových glazur pak můžeme (jak jinak) nalézt v období secese.

Možná právě období vzniku staví tyto glazury do nevděčné pozice, kdy je mnohými výtvarníky zmiňováno jisté exshibování povrchu na úkor tvaru. Tento názor rozhodně nelze opomenout a je třeba kriticky přiznat, že v mnoha případech je oprávněný. Jak však praví známé přísloví : „Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž“. Dosáhnout kvalitního krystalického efektu není rozhodně snadnou záležitostí. Pokud pak navíc dojde ke skloubení tvaru a povrchového efektu ( Tak by tomu ostatně mělo být vždy ) , můžeme před takovým výtvorem i jeho autorem jen smeknout.

Základem krystalických glazur je nejčastěji boritá frita, případně frita s vysokým obsahem boraxu.

Obsah kysličníku hlinitého, tedy v podstatě kaolinu by měl být co nejnižší, nebo nejlépe žádný.

Tato glazurová složka totiž významně omezuje krystalizaci.

Z toho na druhou stranu vyplývá, že krystalické glazury jsou velmi výrazně stékavé. To vyžaduje jistá opatření již při práci s tvarem. Dobré je opatřit výrobek vysokou nožkou, nebo výrazným osazením. Ideální je pak zkombinovat oba prvky dohromady. Nouzovým řešením je posazení výrobků na distanční podložku. V tomto případě však musíme mít na paměti, že jakékoliv zabrušování může mít za následek odštípnutí výrobku a tím i jeho znehodnocení. I přes to, že u krystalických glazur se s tímto trochu počítá a zabroušení dna se víceméně toleruje, jsou i zde jisté hranice. Ať už zvolíme jakékoli opatření, rozhodně bychom měli otírat spodek výrobku více, než je u jiných glazur obvyklé.

Pro samotný efekt je rozhodující obsah ZnO, tedy zinkové běloby. Základ musíme zinkem přesytit, což znamená, že jeho obsah bude minimálně 10%. Vyšší obsah zinku můžeme použít, pokud náš základ bude mít vyšší obsahAl2O3.

Velikost a krása samotných krystalů však bude závislá od samotného výpalu. Vypalujeme vždy v oxidační atmosféře (stačí mírné) , nejlépe v elektrické peci. Krystaly se začínají tvořit po ukončení výpalu během chladnutí pece. To znamená, že čím pomaleji bude chladnout, tím větší je naděje na růst krystalů. Pozor však na jednu velmi důležitou věc. Chladnutí pece nemůžeme programovat!

Při každém jejím zapnutí dochází k „rozpouštění krystalů“. Paradoxně jsou tak pro výpal krystalických glazur vhodnější staré pece, jejichž vyzdívka drží mnohem déle naakumulované teplo. Zde je i vysvětlen důvod, proč jsou tyto glazury stékavé. Trvá přece jen delší dobu než zatuhnou a krystaly tak mají delší čas k vlastnímu „růstu“. Podstatná je také vrstva glazury. Větší šance, že krystaly nabudou větších rozměrů bude v silnější vrstvě. Zdařilejší tak zřejmě budou za srovnatelných podmínek výrobky mělkých tvarů. ( mísy, talíře, podnosy ) , než výrobky se svislými rovnými plochami.

Co se týče barevnosti, nečekejme žádné zázraky. Vysoký obsah zinku značně zesvětluje veškeré barvy. Sklovina bude mít povětšinou onen „lahvový“ transparentní odstín, jaký známe z kamnářských kachlů. Samotné krystaly pak budou mít spíše jen nádech barvy, kterou jsme použili. Sytější tóny budou mít samozřejmě agresivní kovy, jako je např. Chrom a kobalt. Slabší naopak budou vanadově žluté apod. Krystalické glazury nepatří k těm užívanějším. Jsou přece jen závislé na módních vlivech. Rozhodně však patří z hlediska tvorby k těm náročnějším a zajímavějším.

O Krystalických glazurách jsme tu psali už i dříve, tak kdo by si chtěl připomenout.....

http://www.artkeramika.cz/keramika-a-krystalicke-glazury





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod