Keramika je mrtvý obor......

Tak jsem se po jedněch keramických trzích doslechl, že keramika je mrtvý obor. Zvláštní tvrzení. Znám dost takových, co se dokáží živit i onou drobnou keramikou, kterou se na našem webu zabýváme především.

Pravda, nestačí jen něco udělat a pak nám to utrhnou i s rukama. Ale uživit se jistě dá. No a jinak rozhodně nepatří silikátový průmysl k těm, co by neměly budoucnost.

Možná je ta skepse v něčem jiném? Možná je potřeba jen pozměnit přístupy.

Pokud totiž dokážeme akceptovat fak, že jsme ochotni se živit řemeslem, a že nám to přináší jistý druh uspokojení, tak překonáme i těch pár nepříjemností. To, že nemáme čas na dovolenou si musíme vynahradit při tvorbě, která dokáže přinést spousty rozmanitých zážitků. Ať už je to hledání a získávání materiálů z nitra přírody, či získávání a chystání dřeva k výpalům.http://www.fler.cz/blog/tihi-hat-jedeeeem Nebo taková stavba pece. Nemluvě o samotném výpalu v dřevopeci,http://www.artkeramika.cz/clanek-941-kolega-hrncir-a-predevsim-drevopalic-na-youtube.html kdy si nikdo asi nemůže stěžovat na nedostatek napětí a adrenalinu.

Nejspíš málokterá cestovní kancelář či agentura dokáže zprostředkovat tolik a takových zážitků co se poštěstí zažít tvůrčímu keramikovi.

Pravda, keramik sice nezaplatí agentuře takový obnos, avšak cena oné svobody je draho vykoupena. Nejen keramik, ale snad každý drobný řemeslník má mnohem více starostí, povinností a odpovědnosti, než běžný zaměstnanec. Na člověka který se snaží samostatně ve světě obstát je totiž kladen stejný nárok jako na kdekterou společnost. Ovšem jen co se nároků týče. Splnit musíte vše, co je zapotřebí aby jste mohli vyrábět a prodávat. Pokud něco chcete, musíte vytvořit a doložit stejné podmínky, jako kdekterá (i nadnárodní) společnost. To, že není ani matematicky, ale ani jinak možné toho dosáhnout, nezajímá nikoho, kromě vás a pár Vám podobným jedincům. Stěžovat si, či stávkovat sice můžeme, ale nejspíš se nám nepodaří vytvořit a ani ovlivnit žádnou skupinu či společnost. Nezbývá než počkat, až si společnost uvědomí, že kvalitní výtvarní řemeslníci jsou potřeba.A ta doba přijde. Materiální hromadění ustoupí kvalitě!

Takže tímto směrem se rozhodně nestojí za to zatěžovat. Prostě nezbývá než přijmout jistá fakta a naučit se s nimi existovat. Netřeba bojovat s větrnými mlýny, ale nalézt si svou cestu.

To je zajisté složitá záležitost. Ovšem pro hodnotnou cestu nezbytná. Momentální situace ve společnosti je, jaká je. Takže pokud máme nějaké představy, které zrovna nejsou světovým trendem, ale věříme v jejich budoucnost, musíme hledat cesty. Osobně jsem potkal pár lidí, kteří nebrečí, nestěžují si a jejich snaha pomaloučku dostává naplnění.

Dělají to o čem jsou přesvědčeni a jdou si svou cestou. Pravda, je to cesta trnitá a nelehká. Avšak tyto útrapy se promítají do oné tvorby. Ta si s sebou nese jistý druh energie, který ti vnímavější zajisté ocení.( zatím nepoměrně k opravdové hodnotě věci)

Je totiž pravdou odvěkou, že hluboká kvalita nemůže být povrchní. Na jistém průsečíku hodnot se sice střetávají kvalita s kvantitou na určitém nejvhodnějším kompromisu. Ono dnešní „trendy“ heslo: „nejlepší kvalita za nejpřijatelnější cenu“. To se pěkně vmývá do podvědomí a uklinbává nás v pocitu spokojenosti.

Otázkou však zůstává, jestli se s tím spokojit. Když se zamýšlíme nad svým životem a zdravím, tak nevím kdo by se rozhodl pro kompromis a spokojil s nějakým poměrem, když může mít víc? Myslím si, že člověk je zotpovědný za svůj život. Tedy i za své zdraví. To ovlivňuje svým životním stylem a postoji. A to vše ovlivňuje i jeho okolí. No a on zpětně ovlivňuje ono okolí.

V jistém důsledku by se tedy dalo polemizovat i o tom, jestli neovlivňuje naši životní pohodu a následně i ono zdraví třebas i použité nádobí, z kterého se živíme, nebo dekorace, které nás obklopují.

To, jak vypadá naše prostředí nás zpětně formuje. To co do něj dáváme se nám vrací.

Takže to, že si raději koupíme hrnek od skandinávského dovozce pod výrobní cenou a myslíme si jak jsme na ten život vyzráli se nám v důsledku vrátí v tom, že se ekonomika kolem nás hroutí. Ti chytří si po kouscích vozí hodnoty k sobě a obklopují se zdravou kvalitou, neboť vědí, že investují do sebe. Do zdraví a pohody pro sebe, své blízké a milé.My jim pak závidíme a divíme se proč. Neprozíraví tvrdí, že ušetřili a že si nemohou dovolit koupit drahou věc. Ale ono staré rčení o tom, že „nejsem tak bohatý, abych si mohl pořizovat levné věci“ je odzkoušeno věky. Tím nechci polemizovat o předraženém a zmanipulovaném. Ani netvrdím že to nejdražší je nejlepší i když nepochybuji, že někdo mé myšlenky překroutí, než aby diskutoval a přemýšlel. Ale vše má svou cenu, tedy pokud ji někdo nemrví dotací, přerozdělením či dampingem. Ale když zjevně není reálné věc pořídit, byť bychom pominuli neznalost procesu a nedostupnost vybavení, je něco divně.

Řekl bych, že každý bychom našli ve svém okolí mraky zbytečností za které jsme vyhodili nemalé peníze a které jsou nejen na prach, ale až na obtíž.A ty peníze jsme museli vydat, co vydat, museli jsme je i vydělat.

Možná je naše okolí obrazem našeho vnitřku.

Osobně jsem potkal pár jedinců, kteří mne inspirovali. Kteří kráčejí svou cestou někde v dáli přede mnou a dodávají mi sílu a naději, že má smysl žít naplno. Hledat a zkoušet vše líp. I přesto, že prošlapávání cesty je náročné, stojí za to. Byť by měl člověk sílu jen na prošlápnutí nepatrného kousku, bude to to nejlepší, co učiní.

Vždy se najdou lepší, ale to je přeci inspirativní. Je úžasné že je kam kráčet. Je blahodárné sledovat, jak krůček po krůčku můžeme stoupat, nebo alespoň pokračovat. Nebo sledovat, jak naší cestou někdo pokračuje. Jak někdo prošlapává dál. Můžeme pak naším směrem kráčet snadněji. Kdo se hýbe, tak žije. A kdo by chtěl umřít? Umřít bez zanechání otisku. Bez naplnění smyslu života? A kdo by chtěl a dokázal žít bez radosti?

Četl jsem pár slov o tom, jak česko bylo na vrcholu. Také trochu více slov o keramice. Ta člověka provází skoro po celou dobu jeho existence. A že je to pěknejch pár tisíc let. Tak proč by měla zkončit? Tomu teda fakt nevěřím.

Chci věřit tomu, že ti šikovnější dokáží prosadit kvalitu a přesvědčit zbytek populace o správné cestě. Věřit že nás nezasype levné průmyslové zboží. ®e budeme kulturní, zdravou a moudrou společností.

A tím, že jste se ocitli na tomto portálu a čtete tyto řádky, trávíte svůj drahocenný čas nad jejich obsahem a možná se osmělíte i přidat své postoje. To je známka toho, že se možná rodí nová cesta. Za těch asi tak 7 let, co má tento portál své místo na světě se o tom stále pevněji přesvědčuju.





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod