Keramická kytička pro radost

Kytička pro radost

Autor: Viktor G.

Máme tu Advent a Vánoce klepou nezadržitelně na dveře. Nejlepší i nejvíce od srdce je samozřejmě vždy dárek vlastnoručně vyrobený. Třeba Vás nejen k Vánočnímu dárku (jestli ještě stíháte!) ale i k jiným vhodným příležitostem inspiruje následující text:

Moje žena Lucie se zastavila u stánku Maďarů na jarních trzích v Berouně; možná že jste u nich také postáli. Stačila chvilka a už nese plnou náruč keramických květů. Těch co se zapichují k rostlinám v květináčích...dlužno říci že vypadaly dost dobře, jak je tam měli naaranžovány! Ale při placení se mi protočily panenky z částky kterou se zde ani neodvažuji napsat. To ne!

Je to dobrá žena; sama uznala že jí v té chvíli stačí kytička menší. Ale i tak jsem tehdy odcházel s peněženkou podstatně lehčí. Kvítky nám vydržely jen krátce. Odnášela si je další podarovaná děvčata a ženy, tak nám jich, těch původních kupovaných, zbylo jen pár.

Ale takové kytičky bychom měli přece umět také vyrobit...a hezčí! Nezůstalo v tomto případě pouze u úvah. Dovolte mi zde v krátkosti představit náš ověřený výrobní postup:

Prvním krokem je výroba sádrové formy: Na skleněnou destičku vymodelujeme z plastelíny kytičku, resp. více různých na více destiček. Tuto fázi se vyplatí neuspěchat a s modelem kytičky si pohrát, ušetříme posléze dost času při retušování. Hlavně žádné negativní úhly, aby šel vyjmout bez poškození model a pak i vlastní kytička z keramické hmoty. Lépe ve výsledku vypadají bohatěji a hlouběji strukturované kytičky.

Pak uřízneme dno od kelímku od jogurtu, který použijeme obrácený jako ohrádku, kterou proužkem plastelíny přitmelíme ke sklu. Nezapomeneme model natřít jemným štětcem mýdlovým roztokem pro separaci. Pak nalijeme sádru, necháme zatuhnout a opatrně formu sejmeme z modelu. Pokud jsme model nepoškodili, pak můžeme proces opakovat a klidně udělat více forem z jednoho modelu. Není čas, takže šup hned sádrovou formu do sušárny na 60 °! Takto jsme za dva večery postupně vyrobili 7 různých kytiček a dohromady 12 forem.

formy na kytka

Druhý den jsou formy suché a můžeme začít vytvářet kytičky. Ale předtím jedna „vychytávka“: Formy v okolí „negativu“ se obvykle vyztužují, natírají fermeží, epoxidy apod., mj. aby se „odškráblá“ sádra nemísila do keramické hmoty a setřený zbytek hmoty šel bez nebezpečí znovu použít. My obkreslili fixou a vystřihli tvar kytičky do fólie pro kopírky a tu Chemoprénem nalepili na plochu formy. Rychlé a velmi se nám osvědčilo!

V naší dílně jsme spíše na „low-fire“. Takové hmoty ovšem čeští výrobci neprodukují (škoda, resp. velká ostuda!). Použili jsme proto naši oblíbenou světlou německou Creaton 24 ze starších zásob. Ta byla dle dostupného technologického listu nově poněkud přeformulována a je u nás nyní v prodeji jako Guston 24. Snad bude stejný, nebo i lepší, nevím, nutno vyzkoušet. Rozhodně Creaton 24 je velmi jemný, dobře se z něj modeluje a snese i vysoké rychlosti sušení.

Pro tvoření potřebujeme hmotu spíše vlhčí a mazlavější. Natlačíme jí do formy, plastovou kartou setřeme zbytek hmoty a uhladíme dolní stranu kytičky. Pak vyválíme z hmoty váleček a rozdělíme na krátké špalíky. Forma rychle odsává vodu a hmota „kožovatí“. Neváháme, střed kytičky i stranu špalíku jehlou či drátěným štětcem poškrábáme. Přidáme kapku vody, položíme špalík na kytičku a zatočíme až nám hmota na styku zbahní a plastovou kartou špalík přitlačíme. Důležitá je paralelnost spodové plochy špalíku s plochou kytičky, neboť na špalíku bude kytička stát při ostrém výpalu. Zkontrolujeme pohledem z boku.

Za chvíli začne kožovatět i špalík. To je chvíle kdy vezmeme vrták a navrtáme dírku pro budoucí stonek.

Kytičky jsou malé a odsychají opravdu rychle. Při dvanácti formách se oba synci činili, plnili formy, já lepil špalíky a vrtal a Lucie taktak stíhala kytičky co už z forem vyskakovaly retušovat. Šlo jí to velmi od ruky. Nejen v téhle pečlivosti i trpělivosti hluboce ženy obdivuji. Prostě pěkný rodinný keramický večer...vzácné chvíle společné relaxace. Za večer se takto dá vyrobit 40 – 50 kytiček. Na záběrech tak vidíte produkci ze dvou večerů. Čas kvačí (Jak jinak!). Proto jsem hned retušované kytičky po malých sériích odnášel do sušárny roztopené na 105 °C. Šup tam s nimi! Za 20 minut byly suché. Po vysušení je poslední možnost kdy můžeme doladit případné otřepy a také je v této chvíli dobré ještě jednou vrtákem zkalibrovat dírky pro stonek. Přežahovány byly na 1060 °, 20 minut výdrž.

Hlavní kouzlení přichází na řadu ale až teď...glazury!!!

Maďarské originály, snad kromě „bordó“ tulipánů příliš glazurně nápadité nebyly. Spíše bych řekl že použili nějakou „odpadní glazuru“ nebo jiné nepovedené míchaniny „pejska s kočičkou“ nevzhledných odstínů. Nechávám na Vás čím kytičky naglazujete, ale osobně volím v tomto případě olovnatou klasiku. Bez diskusí nejlepší podání barev i spolehlivost a jejich index lomu prostě ničím jiným nedoženete. Tedy lesk, lom světla i jak glazura kreslí je prostě top!

Setkal jsem se opakovaně s nepodloženým názorem že jsou v ČR zakázány. Jedinou restrikcí však je pouze „vyluhovací norma“ stanovená vyhláškou pro „hrnce na prodej“. Přes prsty na ně hledí v sousedním Německu a tyto názory k nám vanou i z tradičně „toxofobního“ USA. V rámci EU však povoleny jsou (hygienická manipulace musí být samozřejmostí!). Najdeme je např. ve Francii (Solargil), Itálii (Colorobbia), Španělsku (Prodesco) a dalších zemích kde jsou používané a dostupné. Posledně jmenovaná firma deklaruje, že její nové řady splňují i zmíněnou „vyluhovací normu“. Mimochodem velmi pěkné glazury, sám jsem pár vyzkoušel.

olovnaté glazury

Ale zpět na zem. Podporujte domácí producenty! Ve svém oblíbeném keramickém obchodě je bohužel nenajdete.U tuzemského producenta www.glazura.cz Vás v tomto případě jistě uspokojí zejména tradiční řada G fritovaných glazur. Právě aktuálně obměnili sortiment a tedy nová řada G z roku 2016 (včetně nové červené a oranžové!) je k dispozici; vyzkouším také pokud čas dovolí co nejdříve. I porůznu v šeru starých skříní se leckdy práší na úplné poklady..!

Na kytičkách vypadají nejlépe zejména transparentní a polotransparentní glazury. Naopak zaostávají čisté krycí, ovšem vyplatí se vyzkoušet jistě i některé „kreslící a kvetoucí“ z řady Gmu.

Přežahlé kytičky napícháme na seříznuté špejle a glazujeme ponořením, tak i tato operace je rychlá. Po zaschnutí střed („pestík“) kytičky nad výlevkou oškrábneme a glazuru jemným štětcem setřeme. Na střed kytičky pak neneseme druhou glazuru štětcem. Pálíme na 960 °C/ 1 hodina výdrž.

Jedno z kouzel vězí v barevné kombinaci, kterou je nutno vyzkoušet aby k sobě barvy pasovaly i případné reakční efekty podtrhovaly celkový dojem.

Nejvíce jsme vyrobili kopretin, tedy základ teplé bílé Dw 153, což je pravá majoliková Pb-Sn glazura (lépe než ostře bílá Dw 106, kalená zirkonem) a střed žloutkově žlutá G 934 (lépe než měkčí zlatožlutá G 972).

Krycí modrou G 235, fialovou G 370 a růžovou G 340 považuji za slepou květinovou uličku. Lépe vypadají červená „Rojo tomate“ 5650 (Prodesco; černí jistě už vědí :-), lépe v tenčí vrstvě, se středem černé G 840 nebo zmíněné žluté G 934.

Velmi dobré jsou zelenomodré kytičky v odstínu Victoria, glazura „Verde marino“ 5546 (Prodesco) se středem nějaké neznámé staré Roudnice bez čísla kterou v současném sortimentu nenajdete. Trochu podobná je ruská zeleň G 437.

Světle modré kytičky jsou glazovány transparentem G 050 + na špičku nože (přiměřeně!) kobaltového oxidu, střed opět G 934.

Sytě žluté jsou s glazurou zlatožlutá G 972, střed frita Fr 090 + 10 % oranžového Cd-Se barvítka (přiznávám, trochu „ostré“, 10-15 % kaolínu by příště snesla...).

Světle žlutozelené jsou žlutá G 963 (bohužel už z nezájmu dodavatelů opustila výrobní program, podobně jako mnoho dalších...), střed zlatožlutá G 972.

Pěkně prokreslená růžová je starorůžová G 629, střed šarlatová G 651.

Z další várky kterou nevidíte na záběrech vypadá moc pěkně právě zmíněná glazura z řady matných uměleckých. Sice jsou všechny krycí, ovšem efekty krystalizace z TiO2 přesycené taveniny na hranách i v údolích snad i předčí prokreslení z hloubky. Zatím nejlepší vidím obsidiánovou žluť Gmu 906, střed již zmíněná ruská zeleň G 437 s reakčními efekty na styku obou.

glazury vzorník

Vaší fantazii a invenci se meze nekladou. Jistě vytvoříte a najdete i další fantastické barvy a kombinace!

Vypáleným kytičkám na závěr nalepíme na stonky; ocelové drátky se zeleným plastem co se užívají na vázání pletiva plotů. Lepíme „pětiminutovým“ epoxidem, v obrácené poloze. Jednoduchou pomůckou může být krabice od bot s prořezy pro drátky s vlepenou krabičkou od sýra s otvory, kam zapadnou „pestíky“. Takto byly u nás kompletovány v počtu po šesti, časově akorát aby šla ještě zpracovat kapka namíchaného epoxidu.

lepení

Drátky pak operativně zkrátíme podle účelu použití. Barevné kytičky mohou například oživit a doplnit Vaše jinak barevně fádnější bonsai misky z polí vysokých teplot nebo mohou dát rozkvést i rostlinám jinak nekvetoucím.

Ať Vám či Vašim obdarovaným blízkým přinesou kytičky radost, krásné Vánoce...a dělejte keramiku :-) !!!





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Vašek Kugler
19. 12. 2017 09:47:03

Krasne cteni! Moc diky za pohled do olovnateho sveta glazur.

Majka Krajna
26. 12. 2016 11:48:33

Díky Viktore za skvělý článek i fotky. Krásné svátky:-)

Jiří Svačina
18. 12. 2016 16:59:15

Díky moc ... Já patřím k těm zmíněným "černým vzadu" - tedy našemu týmu České Černo Raku a přátelé kol ... a tak nejen vím ... ale už i mám ... a ne že bych se u čtení tohoto v česku tak trošku snad " kacířského " povídání jen usmíval, ale se přímo chechtám ... a nemám co dodat ke svátečnímu čteni tohoto krásného návodu od přítele co ví a umí ... a tak snad jen pro klid duše postiženým ... ne že u tohoto glazování budete šňupat a si oblizovat ruce ... / pracoviště na míchání je stále v provozu i k nahlédnutí /... a fotečky s povídáním jak a jakou jsou skvělé....

macek@artkeramika.cz
22. 12. 2016 12:12:00

On takovej článek o bezpečnosti práce s "jedy" by se taky hodil. A myslím, že to tu nečtou jen děti, kde je dodržování pravidel na lektorech, ale jsou tu i tvůrci z opačného věkového spektra, kteří se nemusí nechat omezovat nesmyslnými zákazy.
Ale že se k takto podrobně zpracovanému textu s konkrétními daty nikdo nepřidá, mne překvapuje. Komunikativnost se vytrácí? nebo i gramotnost?
Nejspíš je lepší hrát si jen na vlastním písečku.....

Viktor Goliáš
22. 12. 2016 22:17:26

Takový text "bezpečné manipulace" je jistě dobrý nápad! Mohl by být i dalším příspěvkem pro "oddémonizování" této problematiky. Jen vlastně bude vystaven na očích krátkodobě, než zmizí dole pod lištou mezi ostatními staršími příspěvky. Ale aktuálně vidím že se Ti podařilo založit kategorie podrobnějšího členění témat článků což situaci výrazně zlepšilo. Takže na mne v novém roce zatlač, pokusím se něco napsat, co mi čas dovolí :-)

Jiří Svačina
23. 12. 2016 10:16:34

oni snad všichni co s chemií trvale pracují ví co a jak, ale ti mladší sem tam už ani nepamatují starší materiály a tak neuškodí si osvěžit co a jak....na ty zásady by neškodila nějaká jednoduchá tabulka...díky moc ...

macek@artkeramika.cz
18. 12. 2016 12:02:00

Pěkná manufaktura :-) A skvělý náhled do světa olovnatých glazur . díky.

ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod