GOLEM 2007 - PROJEKT: LIDÉ KOLEM NÁS - JUDAISMUS - AUTOR: Mgr. Lenka Feldsteinová

PROJEKT: LIDÉ KOLEM NÁS – „JUDAISMUS“

ZUŠ Sedlčany, Šafaříkova 428, Sedlčany

S dětmi v ZUŠ jsme se soustředili nejprve na fyzickou rozdílnost mezi námi, čím se lišíme (barva vlasů, pleti, očí, výška, tloušťka, štíhlost, nos jako bambule, velký nos, zahnutý, špičatý, rovný, křivý, rozdílnost pohlaví....). Po té jsme hledali naše rozdílnosti v prožívání, stejnou věc prožíváme jinak, vyvolává v nás jiné emoce, líbí se nám, či nelíbí, máme příjemné pocity nebo nepříjemné, nebo je nám lhostejná, či v nás vyvolává vztek, závist..... V první části projektu jsme se zaměřili na sebe, své prožívání, děti výtvarně ztvárnily své nálady, popisovaly je, hrály si se svými podobiznami, hledaly čím se od sebe lišíme, čím jsme si podobní....

Zařadila jsem do výuky i prvky arteterapie, děti k sobě hledaly barevné cesty, beze slov se musely domlouvat na papíře, respektovat prostor, ujmout se iniciativy, reagovat i na nelibé pocity z ohrožení, čekat i jednat. I pro mne byly tyto chvíle vzácné a poučné a radovala jsem se z jejich zaujetí pro věc, z nahodilosti i ze samotného procesu.

Další částí byl přechod na rozdílnost nejen v prožitcích, ale ve vnímání světa vůbec, k tomu, že každý v něco věří, buď ve svého Boha, či ve své vlastní síly, v peníze, ve sportovní výkony, ve zdraví, v rodinu, přátelství...bez víry není život......a hledaly jsme pilíře světového náboženství. Děti zpracovávaly křesťanství, ateismus, východní náboženství a judaismus. Na poslední z nich - judaismus jsme se zaměřili nejvíce, objevovali jsme židovskou kulturu zvyky a tradice, způsoby oblékání....a tak vznikaly práce na téma Zeď nářků, Jeruzalém, ®idé, Pesach, Deset egyptských ran, ®idovský svícen, Tóra, ®idovské písmo... Děti se zúčastnily také interaktivní dílny pořádané ®idovským muzeem v Praze, jehož lektorka nám přiblížila židovský svátek Pesach, který připadá právě na toto jarní období, zahrály si příběh odchodu ®idů ze starověkého Egypta, po té, co je Faraon propustil z otroctví.

Hledali své kořeny, co to znamená zapustit kořeny, růst, rozvíjet se , nabírat zkušenosti – připodobněním k růstu stromů od semínka po košatý strom. Hledáním, co se děje pod zemí, v nás, uvnitř a navenek. Objevovali jsme nejtypičtější barevnost a formy vyjádření židovské mentality a jisté vydělenosti, výjimečnosti či odlišnosti. Objevovali jejich kulturu na základě židovských pohádek a příběhů ze starého zákona.

Vstoupili jsme do doby Rabiho Lowa, do zákoutí pražského gheta (co to vlastně je, jaké to je žít v takové pospolitosti uzavřené zdmi s neustále číhajícím nebezpečím?), kdy dle legendy oživl a přišel židovskému ghetu na pomoc Golem. Golema jsme na podzim vytvořili spolu s dětmi několika skupin během 14 dnů jako sochu 1,5m vysokou, která čeká do jara na nejpovedenější a nejzázračnější šém, který ji možná probudí k životu na určitý čas. Prožívali jsme společně děsivý a zároveň nadějný příběh O Noemovi a potopě světa, který se chystáme nacvičit a zahrát jako stínové divadlo.

Poslouchali jsme napjatě příběh O stavbě babylónské věže a zmatení jazyků a ztvárnili ho pomocí voskové batiky. Trocha zamyšlení a smutku padla také vzpomínce na těžkou dobu války, kdy i děti byly zavíráni do táborů s ostnatým drátem, kdy jim dospělí alespoň připravovali zábavu a učení formou básničkové abecedy, kterou v opisech mezi osobními věcmi tajně přenášeli z tábora do tábora, dokud to nebyl tábor poslední...a tak jsme si zahráli na ilustrátory knížky „Květovaný kůň“ od Emanuela Frinty, která je sbírkou právě těchto básní.

Barvami jsme se nechávali unášet při tónech židovské hudby „Mišpacha“.

Navštívili jsme také ®idovský hřbitov v Kosově Hoře, kde jsme si nejen povídali o způsobech pohřbívání dle židovské tradice, umístění náhrobků, výsadním postavení hrobů rabínů, Kohenů a dětských hrobů, řemeslném zpracování náhrobků, o symbolech kamenů, ale i kreslili samotný hřbitov a dělali frotáže tohoto mystického místa.

V předvánoční čas jsme se vypravili do Prahy do ®idovského muzea, abychom si připomněli, že v této době ®idé slaví svátek Chanuka. Proč ho slaví, jaké tradice jej provází... to se děti dozvěděly v rámci výtvarné dílny, kdy si vyráběly chanukový svícen, zahrály si tradiční chanukovou hru s drejdlem a prohlédly si Staronovou synagógu i s posvátným křeslem Rabiho Lowa.

Nahlédli jsme pod pokličku židovské kuchyně výtvarným zpracováním židovských receptů.

Téma je to široké a stále mne napadají další a další možnosti, kterými bych výuku ráda obohatila, ale chýlí se nezadržitelně ke konci...možná se k němu ještě někdy vrátíme, nyní však již vím, že pro letošek ho zakončíme na jaře experimentálním výpalem Golema na školní zahradě, který pak bude stát na stráži a hlídat naše bezpečí, stále připraven zasáhnout v nouzi....

......a Vy nyní můžete posoudit výsledky více jak roční práce našich dětí.

Přeji Vám nejen příjemný vizuální zážitek, ale ať na Vás dolehne také něco z jejich tvůrčího zaujetí.

VÝPAL GOLEMA – jaro 2007

Celý rok jsem se v Základní umělecké škole Sedlčany, kde působím jako vedoucí a vyučující výtvarného oboru, zabývala s dětmi ve věku od 5 do 13 let tématem židovství v němž jsme se přesunuli i do doby rabiho Lowa do staré Prahy, do rudolfínské doby...

V rámci tohoto projektu jsem s dětmi pracovala na pozadí tří stěžejních příbězích: “O Noemovi a velké potopě světa“, „O Babylonské věži a zmatení jazyků“ a „O Golemovi“. Ponořili jsme se do atmosféry příběhu o Golemovi, kterého jsme během 14 dnů vytvořili jako sochu metr a půl vysokou. Nechali jsme ho spát celou zimu na chodbě školy, aby na sklonku jara a počátku léta pomocí šému a za účasti všech přírodních živlů ho probudili k životu..

Díky síle šesti mužů jsme ho vynesli z prvního patra ven na zahradu a vysypali třískami a dřevěným uhlím, pak jsme kolem začali stavět kůly, obalené králičím pletivem a vysypané opět polínky a dřevěným uhlím. Z cihel z akumulačních kamen jsme vybudovali čtyři topeniště, do čtyř světových stran a jako symbol čtyř živlů. Společně s dětmi jsme na pletivo nanášeli noviny namočené ve šlikru a vytvořili velkou papírovou pec, vrstev bylo asi pět. Poté jsme zapálili oheň ve všech čtyřech topeništích a polehoučku přikládali...

Pec začala doutnat a schnout, děti ještě engobami dekorovali plášť pece kresbami bludišť ulic staré Prahy a pak už jsme jen se zatajeným dechem čekali a ládovali do pece další dříví, výpal trval cca 10 hodin, po té jsme komínek nahoře uzavřeli a čekali další dva dny na vychladnutí a odhalení...

Všichni byli nadšení z atmosféry i společné práce a radost z výsledku byla nakažlivá...

A tak na zahradě školy střeží náš klid nový strážce připomínající zakončení našeho celoročního projektu a společného setkávání..

Mgr. Lenka Feldsteinová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ

:
Golem před výpalem :
Pec :
Přikládání :
Engoby :
Noční golem :
Odhalování :
Strážce




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod