Glazování s ARTkeramikou IV díl. - materiály a barevnost II

Můžeme hledat, modlit se, doufat a zkoušet. S přibývajícími pokusy a kvalitní historií záznamů roste naděje.

Můžeme načíst, vyhledat, navážit, namíchat a aplikovat.

Při vlastním sestavování především složitějších receptur se už neobejdeme bez digitální váhy. Ona přesnost je důležitá hlavně co se týče docílení barevnosti. Tu totiž často ovlivňují jen mini množstevní díly. A takové oxidy a uhličitany kovů mají opravdu malou hmotnost a docela slušnou barvící schopnost.

Pokud mícháme jen vzorky, tak i ostatní materiály jsou jako „pírko“ . Titan, zinek či křída se opravdu dosti těžko přesně naváží na takové té kuchyňské manuální pomocnici. Při tomto pečení musíme být krapet přesnější než ti, co nám pečou k snídani pár housek.

Ať tak, či tak, první zkoušky se většinou provádí na zkušebních kouscích. Mě se osvědčily takové hříbečky postavené na hlavičku. Jednak můžeme zkusit různé síly vrstvy, nebo i překrytí více materiálů a pravděpodobně se nám to nepřipeče. Pokud je glazura hodně stékavá, tak „klobouček“ zvenku setřeme. Pokud zkoušíme třeba glazuru, která vyžaduje velmi silnou vrstvu, je lepší ještě celý vzorek vypodložit. Třebas mističkou naplněnou hliníkem. ( oxidem hlinitým v prášku ).

Musíme použít i hlínu na vzorek stejnou, jako budeme používat potom při samotné tvorbě. Jinak by totiž mohl výsledek dopadnout úplně jinak. I po technické stránce. Každá hlína může mít krapet jiné vlastnosti včetně KTR. Také bude nejspíš obsahovat jiný poměr železa i jiných prvků. To vše ovlivňuje výsledek. Pokud používáme více hmot, vyplatí se udělat vzorky na všechny. Už při vzorcích se někdy můžeme hodně divit.

Pokud se nám zamlouvá výsledek, pokračujeme s testy na zkušebních nádobách. Tu už se hodí vrstvit ve větších plochách a zjistit co vše si s danou recepturou můžeme dovolit.

Na základě takto provedených pokusů se pak už dá vcelku předvídat, nebo alespoň tušit, jak s materiálem nakládat pro dosažení požadovaného výsledku.

Pro demonstraci můžete porovnat jak vychází glazura aplikovaná na porcelán a kameninu.

http://www.artkeramika.cz/index.php?node=16

Glazováno bylo hned společně a páleno vedle sebe na plátu v peci.

Takto nějak vypadá úspěšná posloupnost zkušebních procesů.

A tady je náznak vrstvení a kombinace materiálů.

No a takhle vypadá stejný materiál, jen na jiném podkladu aplikovaný

Onen výsledek může ovlivnit i hustota síta. Něco se dokonce přes jemné síto některá glazura nesmí cedit. Pro aplikování je potřeba správně rozmíchat a nenechat těžší suroviny usadit. Ale to už je zas další kapitola, jak správně aplikovat?. Pamatujte, že hustota, tedy síla vrstvy dělá divy a druh podkladu i zázraky.

Závěrem bych jen přiblížil jak vypadají rozdíly v teplotě. Obě věci byly ve stejném výpalu. Ovšem založení pece neumožnilo dokonalé rozložení tepla i přes dlouhou výdrž. Byť se jedná o stejnou hlínu, přežahnutou na stejnou teplotu a stejnou glazurou opatřeno, je evidentní rozdíl v barvě střepu. Podšálek se kvůli utěsnění prostoru nemohl dokonale prohřát. Přesto, že pec byla vypálena na požadovanou teplotu včetně výdrže, výsledek je evidentně o dobrých 30°C nedopálený. Takže je vhodné mít kvalitnější vybavení. Pokud ovšem nemáme, nebo už vlastníme starší a méně technicky vyspělé, musíme to dohnat technologickým, dokonalým založením pece. Jenže to se zas tak jednoduše nedá popsat. Chce to získat zkušenost, s pecí a materiály se seznámit a až následně najít tu správnou cestu.




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod