Glazování s ARTkeramikou III díl. - materiály a barevnost

Už mnohokráte jsme na ARTkeramice zveřejňovali receptury, jak si namíchat glazuru.

Už nesčetněkrát se mi doneslo, že to úplně nevyšlo.

Už mockrát zde bylo napsáno, že keramika je velmi obsáhlý obor, který nelze popsat pár slovy a naučit se za pár dní, neřku-li hodin.

Pokud jste introvert a nechcete moc mezi lid, nejspíš budete muset více zkoušet a nebo přesněji zjišťovat informace. Neboť dobrým zdrojem informací jsou workshopy, převážně v nadšeneckých zařízeních, kde to keramikou žije. Jedno z takových míst se nachází pod hradem Roštějn v Doupěti. Další jsou v Klikově, Toulcově dvoře a jinde. Většinou se tam sejdou zapálení lidé, kteří sami velmi hledají, zkoušejí, ale navíc jsou ochotni ony informace sdílet.

Jestliže Vám tato metoda nevyhovuje a ani nemáte nadbytek finančních prostředků, aby jste si zaplatili zkušeného mistra, který by vám věnoval potřebný čas a informace, zbývá vám internet.

Je sice jen virtuální, ale to jsou z větší části i ony informace.

http://www.artkeramika.cz/index.php?node=16 Osobně jsem se snažil a vlastně stále snažím ony informace centralizovat. Vím, že to slovo zavání něčím umělým a nesvobodným, avšak doufám, že tomu tak není. Na druhou stranu ale stále více zjišťuji, že nějaký řád je potřeba. Absolutní anarchie má také své nežádoucí faktory. Takže snad bude vývoj webu co nejpřirozenější a pobývání na něm příjemné a inspirativně povzbuzující. ®e lidem kteří budou sdílet své informace bude přínosem minimálně stejně, jako pasivním čtenářům. Vždyť pomáhání druhým a vytváření radosti, pozitivní energie je přínosem pro nás všechny. A bez radosti a příjemných pocitů by keramika neměla smysl. To by byla cesta k zániku kvalitního a výtvarného řemesla.

Tím nikomu nechci odepřít možnost se obklopit Kýčem, ale nabídnout i alternativu na pořízení si hodnotných věcí a objektů. Seznámit se s výtvarným světem, včetně bytostí v něm působícími.

Tedy zpět ke glazování.

Receptur se na netu nachází převeliká nabídka. Ovšem jejich aplikované výsledky jsou mnohdy neodpovídající představě a předloze. Jednoznačně určit příčinu je skoro nemožné. Stejně tak je to ovšem i u glazur zakoupených, dle katalogu. Nejmarkantnější je to u prokreslovacích, polokrycích glazur. Ovšem ani u krycích glazur se nejedná o jev neobvyklý. Jejich výsledek totiž ovlivňuje velké množství faktorů. Pomineme-li prostředí v peci, ( některé se mohou pálit jak v redukci, poloredukci...slabé redukci, tak i oxidaci ), tak založení pece, včetně křivky výpalu a výdrží až chlazení, zanechává na výsledku svůj podpis.

Neznamená, že pokud pálíte v dřevopeci a redukujete na stejných stupních, budete mít stejný výsledek. Už jen velikost vnitřního prostoru je faktor. Avšak způsob toku plamene, ale hlavně izolace způsobí divy. Zaizolovaná velká pec se chová jinak než malá skládačka. Stejně tak pec z tvrdých těžkých cihel se díky vysoké akumulaci naučí malovat úplně jinak, než pec z pěnošamotovou vyzdívkou.

Jenže zásadní vliv na výsledek má složení materiálů. „A zde je zakopán ten největší pes.“

Co se týká keramických hmot, ze kterých jsou točířské hlíny sestaveny, většinou nikdo nic neví, nebo nepoví? Z tohoto důvodu jsou zde dosti omezeny možnosti sladění glazur se střepem a nějaké výpočty. Chybí dostupnost informací.

Když koupíte glazuru i hlínu, je to ještě složitější. Ale možná se blýská na lepší časy, třeba i za pomoci naší webové konverzace. Někteří, dlouho praktikující a hledající mistři se podělili o své znalosti a poskytli receptury. Spolupracují s výrobci materiálů a alespoň umožňují nám, méně zkušeným, tyto materiály používat. (před 15 lety absolutní sci-fi.....Science fiction )

Tu je ale zase ten problém. Kvalita kontra kvantita a opět vše, co se točí kolem dnešní doby. Bussiness (blazinec) hýbe světem. Ty kvalitnější materiály jsou převážně na vyšší teploty a tak se ony hmoty nabízejí méně a používají je jen výrobci preferující onu přírodně přirozenou kvalitu. Ti jsou však v naprosté menšině a onen trh, jen ozvláštňují.

Hlavní hybnou silou keramického trhu jsou školy, zájmové spolky, artterapie a hobby. Tam zatím bohužel absolutně vítězí barvičky „mrkající a veselé“. Ty se ovšem pálí mnohem níže. Takže jsme v oné pomyslné spirále zas na počátku. Pálení níže je o dosti levnější a barevnější. Včetně nároků na zařízení i čas. A jak známo, nabídka určuje poptávku. To je dosti přirozené a ovlivňujeme to my všichni svým dílem.
Tím nechci vše bagatelizovat a nějak jednotit. Ano, jsou výjimky, kde umí sehnat prostředky a kde preferují hodnoty hlubšího rázu.

Jsou i lidé co více pomáhají. Na našem webu jste si jistě už pár jmen všimli. Za těch pár let se tu už objevily i zmínky o oněch autorech hlín i glazur. Někteří i nezjištně sem tam prohodí nějakou tu radu a připomínku. Byť jen malá část má na ARTkeramice i svou, alespoň částečnou prezentaci. (Kromě Mirky Randové. a Petra Nováka., Magdy Brožové.,Moniky Jankůj., z naší galerie výtvarných dílen, se mezi přispěvateli objevují i Petr Jurníček., Jaja Jaromila Pánková., Jirka Svačina., Jirka Duchek. , Pravoslav Dorda a další, kterým všem děkuji za jejich příspěvky. A těším se na rozšíření jejich řad a zvýšení spektra informovanosti. S většinou se znám osobně a díky netu potkávám častěji, než umožňuje pár keramických akcí do roka. Navíc jejich práce, které si velmi vážím, jen dokazují a potvrzují jejich znalosti, ale i kvalitu informací na našem keramickém portálu, včetně jejich přispění k další funkčnosti, ale i propagaci těchto stránek.)...

No a jak tedy ovlivňovat ony výsledky? Jak docílit požadované barevnosti?

Pokusit se použít maximum možného stejného. Dělit se o výsledky a hledat a zkoušet. Informovat o zdroji použitého. Jinak jsou informace jen nahodilým a částečným receptem.

V keramice se většinou nepoužívají absolutně čisté materiály. Takže ani Křemen nemusí být čistý SiO2. Natož takový Dolomit nebo ®ivec či Znělec. Proto se hodí vždy uvádět i Zdroj použitého materiálu!.

Pokud je receptura z jiné části světa ( což bude větší část případů ), budou rozdíly od u nás dostupných materiálů ještě mnohem výraznější. Stejně tak jak barevnost, se mohou lišit i technické vlastnosti.

Vím, že trochu těchto informací se pokusil sestavit Honza Jánský, jenže umístění informací někde ? Na netu? Postrádá dostupnost. Věřím, že by se hodila i taková mapa, jen najít čas a ochotu to vytvořit a popsat. Co myslíte? Nebyla by to zajímavá činnost třeba pro absolventy keramických škol? A mají vůbec připravující se rodící keramici zájem o běžné hrnčíření? Nebo zůstanou takové informace uzavřeny ve studovnách a archivech státních organizací, byť nedostupných veřejnosti? V malém množství je totiž dostupnost komerčním způsobem dosti nákladná záležitost.

A jak popsat tu recepturu. Co nejvíc. Pokusim se sestavit alespoň nějakou a snad nezůstanu sám. Tak ať nám to pálí.




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod