Artkeramika vznikla na Šmelcovně.
T. Macek
(27.3.2010)
Impulzem byly diskuse o životním stylu, rozdílech v chápání obchodu, umění, potřeb a priorit. Pokus o vytvoření alternativní cesty pro život keramiků. O změnu v zaběhlých přístupech. O místo, kde by se dalo sdílet. Keramika a zvláště ta s nějakým výtvarným základem už není běžnou denní záležitostí. Alespoň né v masové formě. Komerční, průmyslové zboží vytlačilo klasickou hrnčířinu z výsluní. Ovšem to neznamená, že by toto krásné řemeslo bylo na úbytě. Jen se změnily jisté zákonitosti. Dokonce oproti nedávné době, dalo by se říci, že dosti.
Před pár lety tvořilo mé hlavní odbytiště prodávání v kamenných obchodech, což doplňovalo pár keramických trhů.Dnes už mi nestačí ani dříve zmiňované CD, ale plně funkční webovky a e-shop.
Díky těmto nástrojům se mění i styl obchodování. Klasickou problematikou se stávají přepravní společnosti a speciální technologie balení. Člověk stráví spoustu času podporou prodeje a na samotnou výrobu zbyde jen jisté procento času a energie.Trhy a jarmarky se stávají spíše formou prezentace a získávání kontaktů. Stále častěji se jedná o cílové zákazníky, než o obchodníky. Ovšem cíloví zákazníci jsou mnohem náročnější. Někdy naplní člověku i pár týdnů dílenské tvorby.
Stále častěji se objevují osobně přímo v ateliéru. Ušetří tak kromě ceny za přepravné i nervy, že by se část zakázky mohla přepravou znehodnotit. Navíc se tak prohlubuje komunikace, obohacuje pohled na tvorbu.A proto tu napovím, jak k nám cestovat. Je to návod i pro Vás, co by jste se rádi zapojili do tvorby artkeramiky a vytvořili si u nás i svou osobní prezentaci.
Podrobnější kontakt :
http://www.artkeramika.cz/macek/main.php?id=kontaktKudy k nám?
Pokud se člověk za jasné noci podívá na oblohu, tak vidí měsíc. Pokud někdo jiný, odněkud jinud, třebas z měsíce, tak vidí tu barevnou kouli zvaná Země.
Z bližšího pohledu mine modré oceány a zamíří na Starý kontinent zvaný Evropa. (Ten je na druhé straně této barevné koule.) Na tomto místě je hora, odkud tečou řeky do všech okolních moří. Kol dokola další takové hory chrání malou zemičku, kterou objevil už náš praotec a prej to byl Čech. Ve znaku má lva, stejně jako já. Ovšem přesněji by se dalo říci, že lví vlastnosti ještě zdokonaluje orlice. Ta je už Moravská.
Zemi moravské vévodí a panuje město, které se pyšní vlastním mořem. Pokud se dostanete přes „Smaragdový móře“ až k našemu památnému hradu to „Veverskému“, už cestu nevzdávejte!
Proti proudu Bílé vody, kolem rozeklané Amálky, hlubokým údolím a lesními hvozdy se po asi tak deseti kilometrech dostanete na Mé území. Ano taková cesta na ŠMELCOVNU jest!!!
Jinak z D1 sjedete v Ostrovačicích na Veverskou Bitýšku, pak dojedete do Maršova a sjedete cca 3 km do údolí Bílého potoka. Po skoro asfaltu. Cesta je sice méně romantická, ale snazší. Ale ne zas o moc :-))
