Glazura artkeramika1

T. Macek   (10.3.2009)

Jednou z keramických,řemeslných radostí je dosažení zajímavého povrchu. Na světě je spousta receptur, ovšem těch dostupných, pro nevzdělaného čecháčka, už je podstatně méně. Proto mne napadlo, že pro nás méně vzdělané, by mohlo být přínosem, se o své zkušenosti navzájem dělit.

Je obecně známo, že výsledek ovlivňují materiály , vypalovací křivky, prostředí v peci, její samotné založení, ale i složení samotné glazury. Jedním z problémů oné nevzdělanosti jsou třeba i mylné překlady a interpretace. Stalo se mi, že jsem používal naftalín, až časem mi došlo, že překladatel, byť anglicky gramotný, ovšem hliněného řemesla neznalý, jej zaměnil za Nefelin. ( Nepheline sienite ) http://www.artkeramika.cz/index.php?id=59

Také hmotnosti, jsou velmi zajímavým problémem. Neboť glazury dost často vznikají systémem pokusů a úprav, hmotnostní čísla nedosahují součtu 100. To je totiž základ, který je obohacen o přebytek, udaný číslem.

velky_obrazek

Jednu takovou glazuru jsem vytvořil.:

Křída -CaCo3 -29. dílů

Živec draselný- teoreticky -SiO2(64,7),Al2O3 (18,4),K2O (16,9) - 32.dílů

Kaolin – Al4(OH)8Si4O10. -23.dílů

Křemen – SiO2 -16.dílů

Tento základ má tedy hmotnost 100 dílů A přidáním dalších látek vznikne konkrétní glazura.:

Roudnické keramické barvítko ( co asi přesně obsahuje_? ) K 581 -11.dílů

Oxid titaničitý TiO2 -4.díly

celkem tedy 15 hmotnostních jednotek navíc.

115. dílů celkem

velky_obrazek

Výsledek je vypálen v elektrické peci. Přežah hlíny FR na 1000°C. Nárůst 240 do 500°C, na teplotu 1240°C s výdrží 60 minut a následné přirozené chladnutí. Pec měla otevřené komínky, tedy maximálně oxidační prostředí.

Založením pece je trošku ovlivněna teplota. Rozdíl v patrech činí až 30°C. Takže mohlo být ve skutečnosti i 1260°C.( při testu žároměrka lehla úplně) Měřák ovšem ukazoval 1240°C.

Testů jsem udělal spousty, oproti těm študovaným i spousty zbytečných. Jednou, když jsem navštívil keramické centrum Doupě http://artkeramika.cz/keramikstudio/ a některé své pokusy konzultoval, všiml jsem si, že v jednoduchosti je krása. Osobně jsem vzorové kousky značil a o nich si pak vedl záznamy. Zpočátku to de, ale časem se některé kousky někam zatoulají, jiné rozbyjí, u dalších se zalijí čísla a zmatek je na světě. Velice příjemným řešením je číselná řada. Každý kus má své autentické číslo, které má na sobě. Takže už „stačí“ jen dohledat, co to je. Co takhle vytvořit řadu artkeramiky ?

velky_obrazek

Takovéto výrobky jsou tou radostí a vytržením ze stereotypu. Snad to některé z Vás inspiruje a podělíte se o své zkušenosti.

velky_obrazek
Věci které vytvoříme na cestě našeho hledání se dají čas od času najít v našem e-shopu: http://www.artkeramika.cz/index.php?id=62 nebo v naší dílně : http://www.artkeramika.cz/macek/main.php?id=kontakt Stejně tak i materiály na jejich tvorbu: http://www.artkeramika.cz/index.php?node=7
Artkeramika internetový obchod

Související články


diskuze

petr novák  hezký článeček-zvláště praktický. Myslím že řada artkeramiky je dobrý náped. Jako že např. tato glazura by byla č.1-časem by se každý mohl pochlubit jak vyšla v jeho peci,hlíně a pod. popřípadě konzultovat nazdary. Rád budu přispívat, Jinak v tvé glazuře vidím malý ale podstatný problém. Vše uvádíš v "dílech"tzv.hrníčková kuchařka-způsob jednoduchý a u jednoduchých glazur fungující. Na konci však uvádíš 15 hmotnostních dílů přebývá, jako by to nebyly díly ale hmotnost v procentech. Můžeš upřesnit protože takto si mohu navážit-připrait úplně rozdílné glazury. Odpovědět 11.3. 9.37
macek  Děkuji za konzultaci. Glazura je vážena v gramech a jedná se v podstatě o % nárust, přídavek. Odpovědět 11.3. 20.26
jaja  Jiste se nabizi hned dalsi pokusy se stejnym zakladem a jinym barvitkem (TiO2 bych ponechala) Odpovědět 25.3. 14.52
Magda  Můžu přispět tím, že to otestuju v redukci, ale s jiným barvítkem / K 531 oranžově hnědá /. Uvedené barvítko K 581 je jaké / barva-odstín /? Odpovědět 26.3. 22.57
macek  K531 je Zn-Fe-Cr-Mn -oranžovohnědá K581 je Fe Je to jen trochu jemnější než fepren - hnědá barva.( asi v tom bude nějaká přísada, ale jen málo, nebo je to možná jen jemněji mletý? ) Odpovědět 27.3. 11.33
petr novák  Pokud je to označeno jako barvítko mělo by to být zafritováno(vypáleno...)s křemenem a tavidly, tak aby bylo dosaženo větší stability-jednotnější barevnosti, tolik by to nemělo reagovat na typy glazur a pecní atmosféru. A jemněji mleté než např.fepren. Proto jsou barvítka třeba v glazůrách spolehlivější na obarvení ale trochu větší nuda-vznikají tak někdy až plastikové barevnosti Odpovědět 27.3. 15.15
Morava  Nemohu najít žádný recept na glazuru pro výpal kolem 1120°C s výdrží 15 min v oxidaci. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Odpovědět 20.12. 8.55
Miroslava Randová  Důvodem proč se těžko hledají receptury glazur na tuto teplotu (cca cone 01) je, že na tuto teplotu by receptura zcela jistě musela obsahovat silné tavivo -buď fritu nebo surovinu jako je colemanit (nebo jakákoliv náhražka gerstly borate)a to je problém, jelikož frity se v Čechách nehledají lehce a navíc stejně jako colemanit jsou povětšinou drahé. Osobně doporučuji začít experimentovat s jakoukoliv lesklou, semimatnou nebo matnou komerční glazurou bez barvících oxidů pro tuto teplotu a přidávat do ní pouze barvící oxidy dle vlastního přání. Proč vlastně hledáte recept na glazuru na tuto teplotu? Hledáte nějakou specifickou? Jsou pro Vás komerční glazury nudné? drahé? Na co chcete tuto glazuru používat? Užitkové zboží? Dekorační? Pokud bych znala Vaše důvody, možná bych mohla poradit lépe. Odpovědět 20.12. 15.23


Jméno:   Email:  
Opište řadu čísel auth image :