Test oxidačních glazur na teplotu 1260C
J. Pankova
(21.11.2008)
Tento článek popisuje jeden ze způsobů jak je možné přistoupit k receptům z důvěryhodného zdroje a pokusit se je přizpůsobit pro vlastní účely.
Výchozí recepty pochází převážně z německého překladu knihy glazur od Stephena Murfitta. Protože na požadovanou teplotu byly receptury konstruované podle schématu „vezmi komerční glazuru X a přidej komerční barvítko Y“, sáhla jsem raději do dalšího oddílu s glazurami pro vyšší teploty, t.j. do receptů pro kameninu a porcelán s teplotami nad 1280C. Záměrem bylo snížit teplotu pomocí přídavku nízkotavné glazury. Bylo by jistě správnější udělat více pokusů a snížit teplotu tání změnou poměru základních složek ale protože nemáme vlastní pec a měli jsme jen jeden pokus a málo času, zkusili jsme to takto.
Nakolik se tento záměr povedl se pokusím přiblížit v následujících řádcích. Vzorky byly vyráběné za polních podmínek, na vypujčených kouscích přežahu a následně pálené v peci vzdálené 120km od místa glazování. Glazury jsme nanášeli štětcem s úmyslem vytvořit silnější a slabší vrstvu. Vzorky byly míchané v 100g množství. Ke každé receptuře je přiložena orientační fotografie. Použitou snižovací glazurou byla průhledná matná Colorobbia CMA1003 v množství 5 procent k základnímu receptu. Proto nenajdete v receptech součet procentních složek rovný stovce. Vzorky jsou uvedeny v pořadí tak, jak je máme v glazurním deníčku. Použité suroviny jsou převážně z nabídky Petra Nováka http://www.artkeramika.cz/index.php?node=7, glazura na snížení z Propecu, zinková běloba je z drogerie. Použitá hlína: MA. Barevné podání je velmi závislé od nasvícení a způsobu focení, proto znovu zdůrazňuji, že obrázky testů mají pouze orientační charakter.
vzorek 27
mastek 21
křemen 16
kaolín 15
křída 12
zink. běloba 6 (v pův. receptuře byly 3)
--
kysl. titaničitý 5
červ. oxid železitý 4
+5 Colorobbia CMA1003
Tato glazura, jak je patrné z fotografie, je efektová ale decentního vzhledu. Tenčí vrstvy jdou do průhledně-okrova a silnější do krycího modrošeda. Povrch je saténově matný ale nikoli hrubý. Vcelku splnila očekávání. Na podkladu sedí dobře. Drobné vpichy by asi zmizely pokud by byla ponechána delší výdrž.
vzorek 28
křemen 18
kostní popel 8
kaolín 8
mastek 8
--
červ. oxid železitý 10
+5 Colorobbia CMA1003
Tato měla být železitá červená. To je z přeexponované fotografie trochu patrné. Glazura trochu vybublala, možná by ani nebylo nutné u ní snižovat teplotu. Možná by se pak udržela i předpokládaná barevnost do červených tónů.
vzorek 29
dolomit 20
křemen 15
kaolín 5
--
kysl. titaničitý 5
+5 Colorobbia CMA1003
Tato glazura překvapila hned dvakrát. Mělo jít o železitou žlutou. Ve spěchu jsme si nevšimli, že jsou v knize nejspíš mezi sebou prohozené u dvou receptů fotografie. Mělo tam podle všeho přijít ještě 4 procenta rutilu. Glazura je málo vytavená a má sklon ke kraklování, což může být i kombinací s ker. hmotou.
vzorek 30
mastek 21
křemen 16
kaolín 15
křída 12
zinková běloba 3
--
kysl. titaničitý 7,5
metalfrita mědi 2
kysl. cíničitý 1
+5 Colorobbia CMA1003
Tato by zasloužila příště přecedit aby měď nezanechávala velké zelenočerné fleky. Jde o matnou šedomodrozelenou neprůhlednou glazuru. V tenkých vrstvách zprůhledňuje. Na podkladu sedí dobře.
vzorek 31
dolomit 22
křemen 16
ultrox 11
kaolín 6
--
uhličitan měďnatý 2
kysl. nikelnatý
+5 Colorobbia CMA1003
Tato glazura se změnila oproti knize buď přídavkem snižovací glazury - zprůhledněla a zesvětlala – nebo šlo o další chybu v sazbě německé mutace knihy. Použitelná v zásadě je. Nikoliv na jídelní servis.
vzorek 32
dolomit 20
křemen 15
kaolín 5
--
rutil 4
uhličitan měďnatý 1
+5 Colorobbia CMA1003
Tato světlounce zelená má tendenci kraklovat. Opět možná v kombinaci s hlínou. Pokud byste ji chtěli použít určitě začněte malým testovacím vzorkem.
vz.33
draselný živec 34
křída 16
kaolín 9
--
okr žlutý 10
uhličitan měďnatý 2
+5 Colorobbia CMA1003
Fotografie nevypovídá úplně přesně. Glazura se barví medově. Očividně krakluje, je průhledná. Ve skutečnosti vypadá mnohem lépe, než na fotografii. Doporučuji provést testy než jí namícháte větší kyblík.
vzorek 34
draselný živec 34
křída 16
kaolín 9
--
červ. oxid železitý 10
+5 Colorobbia CMA1003
Mělo jít o železitou černou. Vyšla tmavě hnědá. Budiž jí ctí, že na hlíně sedí dobře a použití by se pro ni jistě našlo. Trochu připomíná staré hrnčířské šlemy.
vzorek 35
křemen 20
kaolín 20
dolomit 20
křída 5
--
červ. oxid železitý 9
Nenápadně efektová glazura. Matná hnědá s jantarově žlutými lesklými výkvěty. Na podkladu sedí dobře a použití by se pro ní jistě našlo i když od původního vzorku v knize se poměrně liší.
vzorek 36
colemanit 32
mastek 14
křemen 30
kaolín 5
--
červ. oxid železitý 15
Randyina červená. Má jít místy do olivovězelena a místy do černa. Sametově matná. V podstatě splnila, co se od ní čekalo. Železitá červeň je velmi příjemná. Užívejte uvážlivě, efekty se nemusí hodit všude a na všechno.
Za poskytnutí přežahů a dílny děkuji keramičce Ivě Flídrové, se kterou jsme uskutečnily i další pokusy na teplotě 1180C (sníženo dalším přídavkem 10ti procent lesklé průhledné glazury Colorrobia CLA 03). Od vzorků na 1180C zatím nemám fotodokumentaci. Vyšly velmi podobně ale barvítka v glazurách samozřejmě byly více naředěné. Všechny glazury byly testovány na malých vzorcích. Pokud chcete podniknout vlastní pokusy, začněte také s malým množstvím. Dalším námětem pro zkoumání mohou být variace na barvící přísady. Viz článek http://www.artkeramika.cz/index.php?id=52&clid=273
Pokud vás článek inspiroval k vlastním pokusům, doufám, že se též svěříte s fotkami svých vzorků. Nezapomeňte si dělat poznámky!
