Sagar hrou - mufle naruby. No a jak začít?
T. Macek
(3.6.2008)
No a jak začít? Pokud se nechcete účastnit některých dobrých, již pořádaných workshopú, jako provozuje třeba keramické sdružení Doupě, tak pozvat pár známých a workshop zkusit sami. Buď úplně sami a nebo pozvat nějakého keramika, či "se pozvat" k němu.
Ať už se rozhodnete nádobu vytočit či vymodelovat, neměli byste zapomenout na "zámek". Jedná se o něco jako je na zeláku. Tam se sice leje voda, čož by samozřejmě v peci moc nepomohlo, ovšem k částečnému uzamčení prostoru se dá použít alternativních materiálú. Osobně jsem používal hliníkový zásyp. Pro jepší utěsnění se dá oxid hlinitý smíchat s kaolinem a takto vytvořenou hmotou víko přilepit. Takovýto materiál se po výpalu snadno odstraní. V případě připečení glazury, se dá mnohem snadněji i odbrousit.
Takový sagar se dá vyrobit i jako dóza. Takže i tvorba samotného prostředku, múže být uměleckou tvúrčí výzvou. Dá se vyrobit přesně jen na požadovaný předmět. Múže být ovšem i na předmětú více, či na celou pec. To pak už je ale sagar veliký, zvaný mufle.
Protože chceme využít sagaru k výrobě předmětú, jejichž specifikem je co možná přírodně zajímavý povrch, pokusím se přiblížit jednu z alternativ této tvorby. Múže jich být přehršle, prostě co autor, to další styl, další variace. Dají se tak pálit popelové glazury, solné, sodné glazury a spousta dalších i výparových technologií.
Zvolil jsem něco jako pálení v pilinách a jiných organických materiálech. Na rozdíl od pálení v jámě či barelu, se při užití sagaru dá snadno dosáhnout, ale především určit minimálně alespoň konečná teplota výpalu. V tomto případě lze totiž sagar vypálit i v elektrické peci, spolu s ostatním, běžně vyráběným zbožím.
