Pálení v sagaru
T. Macek
(2.4.2008)
O tom, že keramické řemeslo nabízí nepřeberné možnosti tvúrčího vyžití, netřeba diskutovat. Raději si přibližme některé z těch možností a ty potom properme :-) Jedním zajímavým pohledem a alernativou, je pálení v sagaru. Když máme omezené prostředky a přesto chceme experimentovat, jedná se o vceklu nenákladnou záležitost. Stačí pec,http://www.artkeramika.cz/index.php?node=3 a trocha žáruvzdorné hmoty, nebo alespoň takové směsi, která vydrží vyšší teplotu, než na jakou hodláme pálit.
Jinak ta piksla je z hlíny DL, která je dimenzovaná na T do 1300 st., firma Pávek. Původně jsem chtěl vyrobit pouzdro z několika dílů, které by šly sestavit na sebe, ale pak se mi s tím nechtělo patlat a vytočil jsem tohle. Ty styčné okraje jsou vyspárovány Sibralovou vatou. Ovšem mám v úmyslu udělat nový a větší, aby se do něj vešlo víc věcí. I o těch pilinách jsem uvažoval, vlastně pak už se dá dělat cokoliv, důležité je utěsnění.
Jinak těch výrobků s popelovou glazurou mám mnohem víc. Začalo to tím, že jsem na webu Japanese pottery často nacházel termín popelová glazura (ash glaze), a ty věci byly moc pěkné, tak jsem nejprve sesbíral popel ze spálené slámy, rozpustil vodou na patřičnou hustotu a pak do toho namáčel věci - vázy, artefakty apod., pak jsem přidal živec a výsledky byly opět velice zajímavé. Jen to mělo malý háček, a sice, že jsem to nevypaloval v pouzdře, ale volně v elektrické peci. V roce 2006 jsem se zúčastnil společné výstavy v Praze s Mirkou Randovou a Leonou Šnupárkovou, a holky se podivovaly, že jsem to pálil v el. peci jen tak. Tudíž jsem usoudil, že bude nejspíš potřeba vyrobit pouzdro. Akorát mi trvalo nějakou dobu, než jsem se k tomu dokopal. A poslední výsledky už znáte. Já měl období, kdy jsem zkoušel různé komerční kameninové glazury, ale velmi mě potom nadchlo připravit si glazuru vlastnoručně.
