Hlína se jménem

Jiří  Keramická hlína ve větším množství, dlouhodobou a , opakovanou výrobu je asi záležitostí strojních zařízení a zavedených výrobců zmíněných výše. Ale pokud nepotřebujete velké množství matriálu a inspirují vás stará naleziště není to pro venkovany s trochou místa kolem domu zas tak moc složité. Stačí nakopaný vzorek rozplavit,/starý hrnec či vana ze šrotu/ zbavit kamínků a nečistot /přecedit - hrubší a jemné síto/ a nechat třeba v plátěném pytli nebo geotextilii a plastové přepravce trochu vyschnout...já si většinou ještě v tekutém stavu přidám jemné, někdy i hrubší ostřivo ... ale !!! každý materiál předem na menším vzorku pečlivě otestuji aby se mi v peci nezbortil či dokonce neroztekl... Můžete tak mít třeba misky na čaj - "své misky ze své hlíny"... a jít i dál a tak i s vlastní glazurou - viz poslední příspěvky...Hezký den... Odpovědět 18.6. 15.22

Pravoslav Dorda   Já když jsem začínal s keramikou,to bylo okolo roku 1974,tak neexistoval žádný výrobce hlín pro keramiky. Pokud jste si usmyslili,že budete keramik,tak vás čekalo tolik problému,že slabší povahy taky dřív skončili ,než něco začli.Já jsem začal systematicky sondovat své okolí,navštívil jsem výrobce,kteří v té době tvořili/a bylo jich zoufale málo/a ne vždy jsem se setkal s pochopením pro můj problém.Když jsem navštívil jednu generačně zaběhnutou dílnu na valašskou lidovou keramiku,a požádal pana mistra o hroudu jílu z které právě točil,tak jeho matka,která mu v dílně pomáhala mě odbyla způsobem,že jsem se vypoklonkoval a nezmohl ani na odpověď.Mě to ale tak naštvalo,že jsem si v duchu říkal,že jim ještě ukážu...No vyzkoušel jsem kde co,pomáhali i známi v celé republice,z Mostu kde se dělali skrývky nad uhelnými pánvemi a těžili se jíly s různými vlastnostmi , jsem obdržel spoustů zajimavých vzorků.Jeden z těch nových vzorku mi učaroval,a já se rozhodl,že ho musím mít.Ať to stojí za to ,když už se pro něj pojede takovou dálku,tak jedině Tatra 138 s vlekem mne může uspokojit.Rožnov pod Radhoštěm a Most v Čechách,Tatrou,já jako spolujezdec,no prostě něco šíleného...na otočku...vyjeli za kuropění a vrátili asi ve 3 ráno.A aby toho nebylo málo,tak se to muselo hned složit...Ještě dnes se z toho kácím,když si na to vzpomenu.Tak to zkrátím,ta hlína tak zlobila a i když jsem vyzkoušel na ni vše nešlo ji používat.Do dvou let byla rozvezena v kolečkách po nejbližším okolí a něco na zahradu.A byl tady znova ten problém,z čeho já budu vlastně dělat? Takže "ZLATÉ DNEŠNÍ ČASY"a chvála Pávkovi...AMEN. Odpovědět 20.6. 22.36

Petr  Sem tam si taky ručně zpracovávám žáruvzdorný jíl, do 1500-1600°C. Jeto makačka i když se jedná řádově o pár kg. Zpracovávám suchou cestou, nakopat jednotlivé suroviny, očistit, rozdrtit, přesét přez jemné síto, výsledek bez kamínků a nečistot. Zkoušel jsem zpracovat mokrou cestou a čekal jsem 3 týdny tež mi rozplavený jíl začal schnout do použitelné podoby. Suchou cestou jsem schopen zpracovat stejné množství cca za 2dny. Moje chemie je asi takováto: 1díl kaolinitu, 1díl kaolinitického žáru vzd. jílu a 1 díl ostřiva Si02. Točit se dá ale velice blbě. Extremně se stírá cca polovina materiálu se setře než z toho něco vytočím. Materiál má být stavěný na žáruvzdorný tavící kelímek na ocel. Měl by někdo nějakou radu co přidat proti tomu stírání?

Co se týče keramického jílu pro tvorbu nádob pro klasické použití. Tak bych asi nejspíše obešel muzea, vytipoval bych si stará místa těžby, která jsou odskoušená roky generací. Nakopal udělal testy vzorků a to co by mi vyšlo nejlépe tak do toho bych se pustil. Odpovědět 21.6. 11.59

Dorda  K tomu kelímku na tavení kovu,nevím jak velký ten kelímek děláte ale asi bych se pokusil ho odlít do sádrové formy,myslím ,že by to mohlo odsávat dobře.Dolévat až by se udělal potřebný střep.Tvar je to jednoduchý.Ya pokus by to stálo.
Zdraví Pravoslav. Odpovědět 21.6. 22.24

Jiří  Psal jsem v úvodu, že každou nalezenou hlínu je třeba " předem pečlivě odzkoušet" - stačí kbelík...budiž vám varováním, že to může občas dopadnout i tak jak píše přítel Dorda. Ale na druhou stranu třeba díky vnímavosti jedné naší ve dřevě pálící dámy, když nalezený jíl jí připomínal oční stíny,/hledali jsme jej dle tohoto označení...no legrace,/ ale vznikla tak zajímavá šlemovka "Černá Magda" ... Pravoslave prosím o pozitivnější doplní - vím že jste úspěšně pracovali i s jílem z nějakého stavebního výkopu ...
Ohni zdar a Hezký den Odpovědět 22.6. 7.39

Dorda  Je pravda,že po té moji Mostecké anabázi,jsem potkal známého architekta stavaře,a já mu nadnesl svůj problém hliněný,tak mě okamžitě odvedl na stavbu nového teletníku v Rožnově.Tam jsem viděl obnažený svah,a v šedesáti centimetrech pod ornici byla nádherná žlutnice,která tady v tomto kraji je na vícero místech.Pan architekt si mi pstěžoval,že se v tom nedá vůbec pracovat a že přícházejí o erární gumáky,a to hlavně po dešti.Když jsem sido toho másla hrábnul,bylo mi hned jasné,že hlína mých snů se zjevila.Hned mi došlo,že je to tentýž jíl se kterým pracoval keramik,kterého jsem navštívil hned zkraje své keramické pouti.Po zkouškách,jež proběhly nezvykle rychle,následoval dovoz dvou nákladních aut tohoto skvostu.O něco později,když už jsem musel něco vyprodukovat abych neztratil před rodinou a známými glanc,mi došlo,že ta hlína má nějaké větší smrštění než normální.Po pečlivějším zkoumání to ukazovalo více než 16 procent.Když jsem odvažoval hlínu na točení,tak ty hroudy vypadaly,že se chystám točit litrové mlečňáky,a ono z toho vylezly mocca šálky.Pokud někomu dochází jak jsem tu hlínu zpracovával ze syrova do ušlechtilé podoby,tak odpovídám,že těžko...Ale to už je jiná historka. Odpovědět 22.6. 12.09

Petr (Naso)  Forma se mi už suší cca 3 dny, čekám až vyschne zcela. Udělal jsem jí jako dvoudílnou. Jen netuším jestli časem ostřivo neklesne ke dnu což by byl problém. Mě by třeba zajímal proces zpracování hlíny do ušlechtilé podoby. Odpovědět 25.6. 19.58

Dorda  Petře,ta licí břečka se rozdělá co nejhustší,a pak za pomoci malého množství ztekucovadla zřídne tak,že se s ni dá odlévat. Jak bude hladina hmoty ve formě klesat tak se musí dolévat.Síla vytvořeného střepu se kontroluje na hraně nálitku kovovou špachtlí tak ,že se kousek nálitku seškrábne.Tento proces se nedá časově upřesnit,jelikož u každé hlíny to je jiné.Vy si ale své odlívaní časově změřte a zapište pro příští použití.Další odlitek,který by jste bezprostředně dělal po prvém,bude mít mnohem delší čas pro vytvoření předešlé síly střepu.Pokud nejde o to udělat co nejvíce odlitků za krátky čas,tak je lepší lít vždy do suché formy.Pokud se vám zdá,že už je síla střepu dostatečná,tak zbytek hmoty vylít zpět do zásobní,nechat odkapat,trochu zatáhnout,a pak cidlinou setřít na hraně sádry nálitek.Až odlitek se oddělí od formy,pak vyklopit na podložku...atd..hodně kvalitních odlitků přeje Pravoslav. Odpovědět 25.6. 20.39

Petr (Naso)  tady je můj počin: http://dlachman.blog.cz/1207/odlevany-tavici-tyglik

A tady jsou i videa: https://picasaweb.google.com/114724972694637866552/MojeKeramikaATygliky#5758820063275084530 Odpovědět 1.7. 15.36

jiri  Už tu chvíli listuji a hledám k čemu bych tento odkaz na přátele, jejich dílnu a krásné hrníčky i obrázky vložil ...
http://vimeo.com/58124785
Hezký den... Odpovědět 31.1. 16.28

jiri  Tady ale nefungují odkazy - musí se to kopírovat, ale fungují z diskuse na Fóru - vstup - na horní liště...jen to musíme začít využívat...Hezký den Odpovědět 1.2. 10.06

jit.ka  Díky za ty historky:))Budu mít co vyprávět dětem ve škole, když se ptaj, kde se kupuje hlína. Odpovědět 14.2. 10.36