Zakázky a jejich ceny.

T. Macek   (2.9.2010)

Poslední dobou dělám mnohem více individuálních zakázek, než dříve. Zato svou tvorbu jsem byl nucen zařadit až na vedlejší kolej. Ovšem jak poslouchám kolegy, neměl bych si ztěžovat, neboť mnozí nemají do čeho píchnout.

Při podobných diskusích, hlavně v různých fórech na webu, ale i na různých akcích a setkáních se pořád dokola objevuje otázka ceny.
velky_obrazek

Proto se pokusím nastínit svůj přístup a doufám, že nebudu jediný, kdo se o svůj názor podělí.

velky_obrazek
( Už brzy snad bude i užití našeho webu uživatelsky přístupnější, těšte se a sledujte :-) )
velky_obrazek

Přišel pán a donesl „záchodek“, že by potřeboval něco přírodního na aromaolej a že by chtěl vzorky.

velky_obrazek
V tomto směru je nejobtížnější určit, jestli takové práci věnovat energii, nebo ji raději slušně odmítnout. Většinou se jedná o činnost ve vlastní režii, nebo za směšnou cenu prodeje nějakého toho vybraného vzorku. Pokud ovšem nejste tak šikovní, že prodáte vše?
velky_obrazek

Tento čistě bíle glazovaný a litý předmět jsem tedy zpracoval po svém, dle dohody. Vytvořil jsem jak glazovanou, tak i režnou verzi.

velky_obrazek
Nádoba se točila na hrnčířském kruhu. Přetáčelo se podední a strukturoval povrch. Vyřezávaly se otvory pro řetěz a pro „dýchání“ aroma. Ty se začišťovaly. Zvenku se povrch patinoval. Vnitřek se glazoval. Výrobek se pálil na horní hranici slinutí. Balil a expedoval do EU.
velky_obrazek

Naštěstí byl zákazník spokojen a koupil vše a došlo i k objednávce.

velky_obrazek
Takže jsem musel provést i ono diskutované nacenění.

A kolik že by to mělo stát?

Jaká je cena řemeslného výrobku?

Jak může konkurovat průmyslově dělanému vzoru?
velky_obrazek

Osobně si myslím, že to není zas až tak neřešitelné. Cena materiálu a energií je velmi podobná. Pokud nepočítám, že gigaspolečnosti mají svá ložiska materiálů a vlastní i elektrárnu. Prostory na výrobu pokud né vlastní, tak za rozumný pronájem někdo zaplatit musí.

obrazek
Stroje, nástroje a další opotřebení vybavení započítává každý rozumný podnikatel, který netvoří jen pro radost a nechce se dožít okamžiku, že nebude mít nejen na čem, ale ani kde, tvořit.

Pokud tyto vstupy započítáte realisticky, tak by neměly být více jak 2/3 ceny výrobku.

Ten zbytek by měl být plat a zisk. Jaký je plat pro keramika? No tak podle mě by byl mnohý keramik šťastný za státní průměr.

Takže pokud si napočítá 100/hod, tak mu na zisk mnohdy nezbude.

Ovšem nesmíme zapomenout, že svoboda, je drahá!!!
velky_obrazek
Nakonec se zákazník po roce ozval, pozměnil tvar a bylo repete :-) Navíc zakázku rozšířil i o další komponenty. Tak začíná......
Artkeramika internetový obchod

Související články


diskuze

Magda  To je přesně ono! Také to beru tak, že si těžce platím svoji "svobodu"... Já to raději ani nepočítám, ani náklady, ani plat na hodinu, musela bych si hodit mašli :). Také dělám objenávky typu: k tomu hrníčku co mám od vás chci jeden dezertní talířek .. Rozbilo se mi víčko na konvičce, co jsem kdesi koupila, udělej mi nové...apod. A pak je člověk rád, když to zákazník odebere, ale většinou se mu to zdá ještě drahé. Řemeslo? Co to vlastně dneska je řemeslo? Ale vydržme, jezme brambory, bude líp! Ta svoboda se ničím nahradit nedá :) a třeba si nás náročnější zákazníci časem najdou... Odpovědět 2.9. 22.08
Hanka  Je to opravdu problém. Dneska kam se podíváte tam jsou výrobky z Číny. Dala jsem si tu práci a obrazila několik obchodů. V těch větších po otočení hrníčku na většině bylo Made in China a byly opravdu za pár šprdlíků tak okolo 20 - 60 Kč. S kvalitní keramikou jsem se setkala jen v malých specializovaných obchůdcích. A ceny nebyly nijak nízké. Kdo si dnes může dovolit dát za hrníček 500 Kč, když lidi mají dost co dělat zaplatit nájem. Ale je tu zase otázka, kolik z těch 500 Kč dostane výrobce-keramik. No snad bude líp))). Odpovědět 7.9. 14.08
macek  No já takhle brouzdal po Praze a viděl i jiný zboží, typicky český. Podobně tomu vlastně bylo i posledně ve Varech. Jako dárek koupíte dřevenou, ručně malovanou sadu matriošek a na hlavu beranici s rudou hvězdou. No a kdyby to bylo do Varů daleko, tak se klidně stavte v Krumlově, nebo jiné, typicky české destinaci. Ale nemůžeme si za to sami? Nevidím nikde zájem o to nejen naše řemeslo??? A media a ani stát nebude jistě ten, kdo by jej propagoval. Odpovědět 7.9. 14.17
Hanka  Pane Macek tím svým podáním jste mě opravdu rozesmál k slzám)))))))) fakt nemůžu přestat)))))))je to ale smutná pravda. Cizinci, keří navštíví Prahu, si musí myslet, že matrioška a beranice s rudou kvězdou jsou typicky české věci. No jo, ale co s tím? Existuje vůbec někde český obchod s českými výrobky? Odpovědět 7.9. 15.33
macek   To bych nerad komentoval, ale podle mne je obchodů s autorskými řemeslnými praceni míň než šafránu :-( A ty co jsou, tak spíš živoří, než prosperují :-( Řešením podle mne je vzít propagaci řemesla za svou povinnost a tak by se měli všici, co mají řemesla rádi spojit na spolupráci a snažit se je více přiblížit lidem. Vím, že se každý bez originálního hrnku obejde, ale na druhou stranu je to o kulturnosti společnosti. Takže bych nelamentoval a snažil se víc prosadit v médiích. Televize, rozhlas, tisk a net.... Pár samotných vlaštovek už vylétlo. Pokud se ale nepřidají další, budeme jen koukat, jak nás zadusí podřadné zboží odevšad. Kvalitních věcí i z číny, sem doputuje málo. Takže se Japoncům atp. v kulturnosti ještě dloooouho nepřiblížíme. Ale za snahu to stojí, ne? Odpovědět 7.9. 21.04


Jméno:   Email:  
Opište řadu čísel auth image :