Čínská keramika

Čina a její keramika

Autor:

Karel Žila

foto: ilustrační foto z archivu K Žíly

Čínská keramika

Čína je bezesporu keramická velmoc. Mimo vývoje nízkotavitelných glazur a hrnčířského kruhu stála u zrodu snad všeho co v keramické historii stálo za zmínku. Ve výrobě kvalitní keramiky a porcelánu měla oproti Evropě náskok bezmála dvě tisíciletí a svým sousedům jako Vietnamu, Koreji a potažmo Japonsku dodávala víceméně veškeré podněty.

Avšak paradoxně máme o čínské keramice jen velmi málo informací. Je to na jedné straně dáno obrovskou rozlohou země, která rozhodně nebyla vždy tak jednotná, jak to známe dnes. Právě naopak, v čínské historii se to vnitřními válkami jen hemží a velké dynastie jako Thang nebo Ming, které vládly pár staletí tvoří spíše výjimku. Na straně druhé fakt, že Číňané až dodnes nepřikládají archeologii rozhodně takový význam jako většina světa. Obrovské množství unikátních děl a artefaktů proudí přes černý trh do soukromých sbírek, aniž by byly zařazeny do historického kontextu. Tak zvaná „Terakotová armáda" je spíše výjimkou v přístupu Číny ke kulturnímu dědictví. Její precizní odkrývání a konzervace je hnána spíše vidinou ekonomického než kulturního přínosu. Přes tyto nesmírné potíže se daří alespoň z části mapovat nejvýznamnější dílny produkující zboží obvykle pod dozorem císařských úředníků. Vzhledem k rozloze Cíny se pro zjednodušení volí rozdělení na severní a jižní provincie a to i z historického kontextu vývoje, kdy docházelo běžně k dělení vládnoucích dynastií na severní a jižní. Navíc i rozdílné geografické podmínky a složení surovin mají pro toto dělení svou logiku.

Dílny neboli „pace" Xiang-yao a Ding-yao severní Čína-provincie Che-pej.

Díky nalezištím sekundárního kaolinu jsou zde známy nálezy bílé póroviny již z 3. tisíciletí př.n.l. Za dyn. Tchang (618-90'ó) se rozšířily znalosti z jižnější provincie Che-nan a tím se rozvíjí výroba bílé kameniny a porcelánu. Díky surovinám a zřejmě i dozoru' císařských úředníků patří zboží z pecí Xing k těm z nejbělejším střepem z raných „severních" porcelánů. Bylo na tehdejší dobu poměrně masově exportováno do východní a jihovýchodní Asie, na střední východ a dostalo se až do severní Afriky. Dalo by se říci, že patří mezi standardní nálezy z let zhruba 800 - 1000. Nárůst produkce je významněji patrný v období vlády Pěti dynastií (907 - 960). Oblibu si zboží Xing získalo i u císařského dvora a ve významných buddhistických střediscích. K poklesu výroby pak dochází během mongolské invaze a za vlády dyn. Juan.

Pro výrobky z pecí Xing je charakteristický slonovi nový odstín střepu vzniklý převážně v oxidační atmosférou výpa-lu a používání transparentní glazury s výrazně ztečenými kapkami.

Původní pece Ding byly objeveny v roce 1941 na základě literárních odkazů japonským učencem Fujio Koyamou u' vesnic Jianzia a Yans-chan.

Zvláštností těchto dílen bylo, že část zboží byla pálena otočená horním okrajem dolů, zřejmě kvůli lepšímu rozložení váhy. Tento ne'glazovaný okraj byl poté obvykle zdoben nebo spíše za maskován pokovováním, tedy pozlacením. Běžnou praxí té doby bylo rovněž pálení „naštosovaného" zboží přímo na sebe nebo v šamotových pouzdrech tzv. sagarech. Menší část produkce zaujímalo, tmavohnědé až černě glazované zboží, silně připomínající dřevěné lakované výrobky. Určité množství z tohoto sortimentu bylo zřejmě úspěšně vyvezeno do sousední Koreje. Za vlády dyn. Sung (960-1279) se rozšířila technika rytí do zavadlého střepu (tzv. „v koženém stavu"). K evidentně nejoblíbenějším patřil vzor lotosového květu. Od 12. století se výrazně prosazuje technika vytváření za pomoci forem. Polotovary otisklé do formy byly po zatuhnutí obtočeny na velmi slabý střep. To sice napomohlo ke zvýšení produkce a rozšíření plasticky dekorovaného zboží i mezi méně majetné zákazníky, avšak vedlo k jisté uniformitě sortimentu.

Vzhledem k oblibě zboží Ding docházelo často k jeho napodobování jak v severních tak i jižních provinciích.

Pece Yaozhou v severní Číně provincie San-si fungovaly zhruba souběžně s pecemi Xing a Ding. Vyráběly zboží reprezentující tzv. severní seladony. Na počátku 10. století (dyn. Tchang) se řadily mezi prominentní v celočínské produkci. Dílny dosáhly svého vrcholu zřejmě během vlády Pěti dynastií, kdy produkovaly jemně namodralý seladon na světlé kamenině. Za vlády mongolské dynastie Júan došlo k jistému znehodnocení výroby na převážně hnědé zboží. Kvalitě rovněž příliš neprospělo, když dřevo na výpal pecí postupně nahradilo nečisté uhlí.

Dekorační techniky se víceméně nelišily od těch používaných dílnami Xing a Ding. Pracné ručně vyřezávané dekory postupně nahrazovala metoda, kdy k otisku došlo přímo při tvarování pomocí formy. Složitější a hlubší vzory však byly i nadále vyškrabávány ručně. Charakter zboží určovaly naleziště místních živců, jenž dávaly glazurám jejich typický odstín. Ten však kolísal od jemně světle zelené v případě zdařilé redukce, až po olivově hnědozelený tón pokud došlo k reoxidaci, nebo redukce nebyla dostatečná. Typický byl rovněž hedvábný mat glazovaného povrchu.

Rovněž zboží z dílen Yaozhou bylo díky své proslulosti imitováno, a to hlavně v sousední provincii Che-nan. Zejména dílny v Linru se velmi přiblížily k charakteru produkce z Yaozhou. Často se liší jen lesklejším povrchem a mírně zelenějším tónem. Zřejmě to bylo způsobeno vyšším obsahem taviv v použitém živci. Dílny v Yaozhou hrály významnou roli v rozvoji keramické výroby a jejich vzory inspirovaly i následující vývojové epochy.





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Viktor Goliáš
11. 12. 2016 23:21:44

Pěkný příspěvek, i když trochy strohý. Čínská keramika je snad jediná komodita této provenience že když se řekne v mezinárodním kontextu "china" pak to nezní pejorativně; právě naopak!...vlastně ještě čaj! Na ten bych také neměl zapomenout :-) Jistě by "čínské" keramické téma zasloužilo delší povídání, ale i tak díky!

Jiří Svačina
10. 12. 2016 10:42:44

Díky za další zajímavé povídání...Sleduji pečlivě a děkuji...a jen úvaha...nestálo by za to je někdy - časem poskládat do nějakého celistvějšího autorského nebo "místopisného" el. kniha nebo tisk materiálu ... tady přece jen postupně odrolují dolů a zapadnou ...

macek@artkeramika.cz
10. 12. 2016 11:07:00

Určitě by stálo za to to lépe seskládat, ale kdo to udělá? pro těch pár jednotlivců se do toho nikdo nepohrne. Ale jednotlivé texty mají reakce a pak se každý text vždy na chvilku objeví na titulní straně. Navíc, kdyby se zájemci více osmělili a používali web k rozšiřování informací, tak by to šlo.
Zkoušel jsem to lépe seřadit a spadla část webu, takže se nyní slepuje. A tisk materiálu v češtině? TAk možná jak v dobách samizdatu :-)

ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod