Červené měďnaté glazury v peci amatéra (Olga a Bedřich Pivetzovi)

Červené měďnaté glazury v peci amatéra (Olga a Bedřich Pivetzovi)

Jako Tom Coleman, i my se přiznáváme k románku s červenou měďnatou glazurou.

Brzy po seznámení s keramikou, jako asi každý, rozhlíželi jsme se po různých možnostech a po shlédnutí prvních červených kusů jsme řekli – no to je ono! A vzápětí nám bylo řečeno, že je to asi to nejsložitější, co lze zvolit. Ale pomyšlení na redukční výpaly dřevem nás pronásledovalo i dál.

Za čas jsme zjistili, že i keramik – amatér může pálit dřevem, pořídí-li si tzv. skládačku . ®e jsme měli plné šamotky, postavili jsme ji z nich s vědomím, že to není nejlepší možnost, ale co kdyby. Zprvu to moc nešlo, ale i v takové peci lze pálit a dosahovali jsme v ní nakonec kolem 1280 stupňů, což pro některé glazury stačilo a nám to poskytlo mnoho zábavy (i poučení, jak praví klasik). Glazury si sami mícháme a rádi používáme především glazury s obsahem popela.

Zkusili jsme i tu redukční červenou, zprvu přidanou mezi ostatní glazury ve výpalu, a později i samostatný výpal pouze červených kusů, aby v atmosféře pece bylo více mědi. Ovšem pec z plných šamotek potřebovala dlouhou dobu k dosažení patřičných teplot, v redukci se teplota zvedá hůře, a tak nám během výpalu měď vyprchala a v lepším případě zůstal růžový nádech.

Mezitím nám došla trpělivost s plnými šamotkami a pec jsme přestavěli tak, jak měla vypadat od začátku – z pěnošamotek. Od té doby se nám pálí mnohem lépe, výše a dokonce i výpal s redukční červenou je úspěšnější.

Můžeme se teď podělit o své zkušenosti:

I amatér může pálit dřevem, a to i onu obtížnou redukční červenou.

Není v tom žádné tajemství, všechno už někdo někde napsal. Informace jsme čerpali především z nedávno i zde publikovaného článku Toma Colemana. Dále z Johna Britta – The Complete Guide to High-fire glazes, v češtině se o tom lze dočíst např. v ®ílově Průvodci keramika.

V rozpisech glazur jsme zkusili obměňovat předepsaný uhličitan měďnatý za kysličník v příslušném přepočtu, rozdíl jsme nepozorovali. Do glazur přidáváme 2% bentonitu. Nejlépe se nám osvědčilo glazovat jako první vrstvu glazuru uváděnou Colemanem jako č.1 a jako následující vrstvu na horní asi dvě třetiny nádoby jeho č. 2 (taví se při vyšší teplotě) anebo jeho č. 5 , případně dle Britta: Harding Oxblood (s použitím colemanitu místo nedostupné frity 3110) – ty se taví lépe a je možno využít je pro chladnější místa v peci. U větších kusů je dobré ještě jako třetí vrstvu omočit horní kraj nádoby. Stékáním se pokryje větší část povrchu (opět hlavní problém asi nejen amatéra, trefit to – aby byla glazura dost silná a tudíž dost probarvená, ale aby ještě zůstala na nádobě).

Zajímavě vypadá nádoba, jejíž vršek se smočí v glazuře tenmoku.

Pro červenou používáme především světlou kameninu – Witgert č. 11 anebo LA. Výborně vypadá i porcelán.Trochu jinak, ale také zajímavě vypadá červená glazura na tmavé kamenině ( v tomto případě v prvním výpalu špatně vybarvená, znovu oglazovaná postřikem a opět vypálená).

Další problém, jak rozmístit kusy s různými glazurami, aby se na nich glazura dostatečně vytavila a přitom na nich zůstala. Glazura č.2 by zřejmě potřebovala spíš vyšší teplotu (skutečně pěkné kusy jsou z míst s nejvyšší teplotou v peci), ale to by pro ty další glazury bylo příliš. A teď babo raď, co jak naglazovat a kam to umístit.

Pálíme běžným způsobem do přibližně 850 stupňů, zařadíme hodinovou silnou redukci na této teplotě eventuelně s vzestupem (jak pec dovolí), dál teplotu zvedáme s občasnou redukcí k 1250 stupni, výdrž půl hodiny, následný rychlý pokles o 100 stupňů, pak uzavřeme pec.

Nejpodstatnější informace ovšem je, že není důležitý rozpis glazury, nýbrž způsob glazování a především dodržení podmínek výpalu. Opět to řekl už před námi Coleman i další.

Patrně existují keramici, kteří dosahují za dodržení patřičných podmínek příslušných výsledků, ale bude za tím mnoho, mnoho pokusů a omylů během mnoha výpalů. Opakovatelný průběh výpalu asi mohou lépe zajistit vlastníci plynových pecí. Pro nás ostatní bude vždy skutečně povedený kus spíš ojedinělým, příjemným překvapením.

Přesto můžeme dobrodružným povahám práci s redukční červenou doporučit. Je to lepší než si pořídit medvídka mývala! Nenudíme se a nemáme čas se hádat, takže to prospívá i manželskému souladu.

Děkujeme spřáteleným keramikům za rady a psychickou podporu. Olga a Bedřich Pivetzovi

Mnohé z potřebných pomůcek a surovin pořídíte v našem e-shopu: http://www.artkeramika.cz/index.php?node=17




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod