Aktuality

13. 10. 2017

anagama

Kdo by se chtěl přičinit při stavbě cca 7 m3  anagamy, tak má možnost o víkendu 14-15.10.2017 u Petra Schandla

6. 6. 2017

Zaměstnání keramikem

Zaměstnání keramikem

"Hledám místo sebe osobu na místo...

Bůh keramiky

Černoraku 2015 - Očima Petra Tomse - Historie Kuro-Raku

 

Černoraku 2015 - Očima Petra Tomse

Historie Kuro-Raku



Má-li být naše zpráva z konference kompletní, nemůžeme zůstat pouze u zkoumání technologií. Pro dobré pochopení Kuro-Raku je nezbytné poznat alespoň trochu z jeho historie a filozofického pozadí. Při zpracovávání tohoto tématu je dostupnost informací zdánlivě větší, než při studiu originálních technologií. Píšu zdánlivě proto, protože  se přibližujeme k nesnadno uchopitelné součásti japonské kultury - k zen-buddhizmu. Nejsem zen-buddhista, Japonec, ani japanolog, nedokážu tedy úplně přesně rozlišit relevanci a pravdivost údajů získaných především z internetu. Jsem si plně vědom troufalosti, s jakou se chápu tohoto velkého námětu. I přes veškerou snahu se jistě neubráním omylům a nepřesnostem, za což se předem omlouvám.



Přestože to Japonci někdy neradi přiznávají, měla na vývoj jejich kultury naprosto zásadní vliv blízkost ohromného kontinentálního impéria - Číny. Toto sousedství přineslo na ostrovy mnoho důležitých inovací. Jednou z nich byla znalost přípravy a konzumace nálevu z listů stále zeleného keře Camellia sinensis. Čajovník čínský se v Japonsku uchytil pevnými kořeny. Zprvu byl zelený čaj využíván v buddhistických obřadech. Později provázelo pití čaje různá obchodní jednání, či bujaré oslavy. Nestřídmost, hluk, soutěže, okázalost, luxus, elegance a bohatství, tak vypadaly čajové dýchánky. To měl na vždy změnit mezi jiným i zenový mistr Sen no Rikyū (obr. 1).

 

Obr. 1) Mnich Sen no Rikyū (1522-1591) a regent Toyotomi Hideyoshi (1536-1598)

U zrodu a časného vývoje současného japonského čajového obřadu, stálo několik důležitých osob. Nás bude zajímat tato trojice: Mnich Sen no Rikyū, regent Toyotomi Hideyoshi (obr. 1) a výrobce střešních tašek Chōjirō. Rikyū byl Hideyoshimu důvěrníkem a poradcem ve věcech náboženství, filozofie a estetiky, pomáhal s návrhy paláců a zahrad, ale především zformuloval nový řád pro čajový rituál Chanoyu, neboli Chadō (obr. 2). Dnes mluvíme o těchto zásadách SOULAD, ÚCTA, ČISTOTA a KLID. Pro nový obřad bylo potřeba opatřit nádoby vyrobené v souladu s jeho pravidly. Vhodným adeptem pro výrobu misek se stal právě řemeslník Chōjirō. Nevíme přesně z jakých důvodů, patrně kvůli názorovým neshodám souvisejících s čajem, nařídil vládce svému důvěrníku spáchat rituální sebevraždu tzv. seppuku., ale ještě před tím vznikly nádobky, přesahující svým významem až do dnešních dnů. Některé kusy se zachovaly a jsou k vidění v současných sbírkách. Miska využívaná pro Chadō, se bez ohledu na výrobní technologii, kterých je celá řada, nazývá chawan.

 

Obr. 2) Chanoyu, neboli Chadō

Chōjirōův otec Ameya přišel do Japonska pravděpodobně z pevninské Číny a přinesl sebou znalost techniky sancai, neboli tříbarevné keramiky (v Japonsku známá jako Cochin). Jedná se o využití transparentních nízkotavných olovnatých glazur probarvených oxidy kovů. A jak to tak bývá, techniku převzal i mladý Chōjirō. Bylo tedy nasnadě využít stejný výrobní postup i k zhotovení prvních čajových misek (nejstarší doložený kus - 1579). Tak vzniká do té doby nevídaná technika z počátku nazvaná Ima-Yaki. Na výrobu nádob dohlížel samotný Rikyū, kterému vyhovovalo, že při výrobě misek nebyl využíván hrnčířský kruh. Podřízené estetickým ideálům Wabi-Sabi, silně reflektující zen-buddhismus a taoismus byly povýšeny do duchovní abstrakce.



Novou keramiku si oblíbil i regent Hideyoshi a za odměnu předal hrnčíři pečeť Raku (obr. 3). Chōjirōův příbuzný Tanaka Sôkei začal znak používat na svých nádobách a dal tak jméno nové keramické technice. V Japonsku platí toto označení pouze pro chawany vytvořené členy rodiny Raku. Ne všichni příslušníci linie byli pokrevní příbuzní, ale pečeť Raku zdobí misky až do dnešních dnů. Tradičně je pravé Raku-Yaki určené výhradně pro účely čajového rituálu.

 

Obr. 3) Znak pro raku znamená potěšení, nebo radost



Dnes můžeme japonské Raku rozdělit na dvě základní technologické tradice a to na Aka-Raku -červené (obr 4.) a Kuro-Raku - černé (obr. 6). To červené odráží původní techniku sancai převzatou z produkce glazované krytiny a drobné střešní plastiky. Na železitém střepu, či engobě je nanesena silná vrstva průhledné olovnaté glazury. Důležitým předpokladem pro dosažení originální barevnosti je přežah v nerovnoměrné redukci (mohlo by jít o otevřený popř. milířový výpal). Pro ostré pálení stačí 700-1000°C. V muflové peci vytápěné dřevem, nebo dřevěným uhlím bylo místo pro 3-4 nádoby. Po dokonalém roztavení polevy musí miska přestát poslední zkoušku - rychlé vyjmutí z rozžhavené pece a dochlazení ve vodě. Dnes jsou velmi ceněné otisky v glazurách, jež zanechávají zvlášť upravené nástroje, ale traduje se, že Chōjirō používal obyčejné zámečnické kleště.

 

Obr. 4) Červené, neboli Aka-Raku



Kuro-Raku chawan! Extrakt zen-buddhizmu. První úspěšně datovaný kus pochází z roku 1582. Pro modelování nádoby se využívá hrubá neslinující světlá hmota. Na základ pro černou glazuru se zpracovává tzv. Kamogawa Ishi (obr. 5) - kámen z Kachní řeky protékající Kyotem. Povrchy mohou být zdobeny voskovou rezervou, nebo vrstvou měďnaté červené glazury známou jako Shinsya, ale většinou zůstávají bez dekoru. Výpal je veden výhradně v pecích na dřevěné uhlí. Teploty dosahují 1100-1200°C (jiný zdroj uvádí 1200-1250°C). Délka výpalu nepřesahuje 10 min.. Miska stojí v mufli sama. Detailní popis pecí a výpalu, tak jak jsme je dělali na konferenci, najdete v příspěvcích ostatních účastníků.

 

Obr. 6) Černé, neboli Kuro-Raku.

Popravdě řečeno, nikdy jsem pravé černé Raku neměl v ruce. Jak má tedy vypadat? Nezbývá, nežli se spokojit s popisem šťastnějších jedinců - těch, kteří tuto techniku znají a nebo ji přímo v Japonsku vyrábějí. Miska má být silná, ale zároveň velmi lehká. Mnohdy nedostanete příležitost zahlédnout sebemenší kousek střepu. Nezřídka se stává, že mohutná vrstva glazury pokrývá celou nádobu včetně podední a nožky. Povrch musí být teplý a měkký na dotek ruky i úst. Pórovitá hlína saje vodu a pomáhá tak vytvořit pocit vlhké intimity. Hřeje, ale nepálí. Udrží obsah teplý po celou dobu dlouhého rituálu. Šlehání čaje metličkou vytváří tlumený zvuk, který neruší obřadní atmosféru. Tmavá barva kontrastuje se svěže zeleným čajem.

Samotná miska neguje smysl pro mechanickou přesnost. Komunikuje na abstraktní a podvědomé úrovni. Je zhmotněním ideálu Wabi-Sabi tj. pomíjivost, prostota, asymetrie, klid, melancholie a tiché porozumění. Jen nedokonalé může dál růst. Má vzbuzovat představu opuštěné rybářské chatrče na břehu moře. Dlouhodobým používáním podléhá stárnutí a proměnám v čase a nakonec zkáze...

 

Obr. 5) Kamogawa - Kachní řeka v Kyotu









 



 



 

 





Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Majka Krajná
12. 12. 2016 11:42:15

Díky Petře za článek, který jsem si opět se zájmem přečetla znovu... Ráda bych nadnesla téma materiálu a výroby chawanu. Je mě jasné, že je to práce na celý život, přesto mě neopouští myšlenka souznění materiálu a tvaru.... a materiál pro mě není jen čedič – (Viktore odpusť - vím že v laboratoři - děláte i nemožné:-)) ale souznění střepu s povrchem. Tak nějak v tomto tématu vidím ještě velikou neprobádanou oblast do které bych se ráda pustila - ale tuším, že osamotě mě to nepůjde.... Nebyla by cesta při testování materiálů vyzkoušet jednotlivé materiály s více glazurami tak, aby mohlo dojít ke srovnání několika chawanů od jednoho tvůrce a bylo porovnání které lépe vyhovují danostem pro čajový obřad?? Asi by to zatížilo výpal, asi by byl celkově delší, než by se vypálily třeba 4-5 Ks od každého po vzorcích…. No nevím co vy na to?

Jiří Svačina
13. 12. 2016 18:32:25

Ve tvém příspěvku je nadhozeno několik otázek.... i pro další přátele sdělení, s Tomášem na dalších materiálech jak hlínách tak glazurách pozvolna ale trvale pracujeme - posouváme se s toto technologií dál ... Výsledky je možno vidět na našich FCB stránkách, ale stejně jako v předchozím našem konání,černoraku, k posuzování vhodnosti - danosti pro čajivý obřad se já necítím býti zcela kompetentní ....testování a informace z našich prací jsou na FCB, ale je to i s ne zcela věrnými barvami, povrchy, na nedokonalých fotografiích ... pro nějaký ucelenější náhled ... po dohodě, je aktuální stav u nás trvale k vidění... další ... nechť napíší...

macek@artkeramika.cz
14. 12. 2016 08:44:00

Řekl bych, že jsme otevřeli spoustu otázek a našli i zepár odpovědí, raku, bazalt, geologie, typ pece, typ výpalu, hlíny a lokality, tvar chawanu, chanoyu. chadō, wabi - sabi . Spousta oborů do kterých nahlížíme a musíme je hlouběji pochopit. KAždá cesta stojí za to vyzkoušet, takže za mě, bych se rád opět sešel na nějakej den a poposunul naše snažení opět o kousek dál...a netrvám jen na černé....

Majka Krajná
14. 12. 2016 14:07:46

.. nevím jestli to napíši srozumitelně, ale to nakouknutí do tajů čaje a čajových misek bych nerada ukončila, a vyvstávají mě další a další otázky. Na některé hledám odpovědi některé jsou podle mě pro nejaponce neuchopitelné a myslím, že další setkání, ať už u pece nebo v dílně nebo kdekoli jinde může zase poodsunout tu neprobádanou část - prostě to už třeba někdo našel, viděl , má na věc názor.. nebo to prostě ví... Tak se ptám máte někdo chuť, zájem a hlavně čas...??

Miroslava Randová
11. 12. 2015 13:23:20

Díky Tome, skvělý článek. Některé prameny uvádějí původ Chōjirōva otce z Korei, ale i s původem z Číny jsem se již také setkala - to jen aby jsme věděli, že se to přesně asi neví. Jinak to Aka-Raku (červené) předváděl v Polsku na festivalu Andrzej Bero a je to tak jak píšeš - nutno přežahovat v nerovnoměrné redukci.

Petr Toms
11. 12. 2015 14:00:20

Ahoj Mirko,
co se týká původu Ameyi, váhal jsem, zda uvést i Koreu, jako jednu z hypotéz. Nakonec jsem zmínil jen Čínu. Vedla mě k tomu informace získaná přímo na stránkách muzea rodiny Raku v Kyotu.

Miroslava Randová
11. 12. 2015 14:09:32

Skvělý článek Petře, díky.

Petr Toms
11. 12. 2015 14:22:48

Moc toho není, ale snad to k něčemu bude.

Tomáš Macek
11. 12. 2015 13:57:00

NA tomhle nemám žádnou zásluhu, to Petr Toms, Já jen zveřejňuju, tu hlavní práci odvedl Petr. Jen koukám, že bude nesnadné skloubit přání všech dohromady. Ale pokud by se připravilo více pecí, tak by to šlo. Zajisté to bude potřeba plánovat opět s velkým předstihem. Tak máme přes vánoce o čem přemýšlet. A snad se přidá i více práce chtivých, tady nás diskutuje sotva dvakrát do mariáše. pěkné dny všem.tomas

Petr Toms
11. 12. 2015 14:21:05

Také se přimlouvám k velkému předstihu při plánování. Zdá se mi ideální 3/4 - 1 rok dopředu.

… všechny příspěvky
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod