Autor: Petr Novák
Střípky z historie čajové keramiky
Čína
Chtěl-li by se člověk ponořit do zkoumání historie keramiky sloužící k přípravě a podávání čaje, nutně narazí na legendy o počátcích objevení čaje: ať již na starší legendu o léčiteli Šen-nungovi(kolem roku 2700 př.n.l.), či mnohem mladší pověst, ve které si Bódhidarma(první čchanový patriarcha) odřízl oční víčka ve spravedlivém hněvu poté co jej přemohla únava, když meditoval devět let obrácen ke zdi. V místech kam dopadla oční víčka, vyrostly keře čajovníku.
Jisté však je, že v Číně již 200 let před Kristem existoval čajový trh. Keramika, jako hlavně praktický doplněk přípravy čaje logicky kopírovala způsoby přípravy, dobové a místní zvyklosti a až časem se keramice a čajovému nádobí obecně začíná přikládat větší význam.
Nejdříve se čaj připravoval pouhým povařením čerstvých čajových lístků, později sušených. Ve třetím století se rozemílaly na prášek, který se vařil ve vodě. Čaj se také začal lisovat do cihliček a koláčů a při vaření se přidával například zázvor, cibule, ocet či rýže takže čaj byl spíše potravinou než nápojem. Čaj a čajové nádobí se začíná pospolu výrazně objevovat v dynastii Thang(618-907). Lu-Yu a jeho Kniha o čaji, může sloužit jako doklad toho, že se čaj stává doménou literátů a umělců, kteří také začali klást důraz na vhodné nádoby.
Dobou největšího rozkvětu pro čaj i keramiku bylo období Sungů(960-1279). Čaj byl již bez přísad. Porcelán byl doveden k dokonalosti. Dokonalé seladony či krakelované glazury kuan a ku. Tenmoku a „zaječí kůže“. Všechny tyto druhy a styly patří právě do období Sung a pro svou kultivovanou střídmost byly oblíbeny i v čajovém světě. V pozdějších dobách neupadala až tak technologie výroby keramiky jako se spíše začal klást důraz na větší zdobnost a zvláště pozdější poptávka z Evropy dala vzniknout až virtuózně zdobeným kusům, které však postrádaly právě onu střídmou krásu tolik ladící s chutí čaje. Jako určitý kontrast se začínají na konci 15 st. používat konvičky na čaj z I-singu.(oblast kde se keramika produkovala již mnohem dříve) Režná neglazovaná polokamenina, modelovaná, točená i litá se v mnoha velikostech, tvarech a dekorech a především v různých kvalitách produkuje dodnes.
Korea a Japonsko
Období čínské dynastie Sung mělo velký vliv na Koreu i středověké Japonsko. Říká se že právě korejští hrnčíři dynastie Korjo(932-1392) dovedli čínský seladon k dokonalosti. Křehká a jemně zpracovaná díla našla své místo v přípravě čaje který v Koreji rychle zdomácněl.
V dnešním světě se k Japonsku vzhlíží jak v čajovém tak keramickém světě. Historicky byla však Čína hlavním zdrojem Japonské inspirace a například šlehaný čaj, používaný dodnes při čajových obřadech byl převzat z Číny období Sungů. Stejně tak obdiv k Čínské keramice a porcelánu měl zásadní význam pro rozvoj svébytné Japonské keramiky. Po invazi do Koreji v 16 století byli do Japonska přivedeni četní Korejští hrnčíři. Pod vlivem učení Zen se rozšířil kult čajového obřadu, založeného na ideálu prosté a klidné krásy wabi. Je obdivována a rozvíjena zvláště kamenina střídmých tvarů a jisté přirozené nedokonalosti. Zvláště z pecí v Bizenu vycházely nádoby pro čajový obřad: čawan-čajová miska, muzusaši-nádoba na vodu, kogó-vykuřovadlo, čajiró-čajová konvice(někdy litinová), ohniště furó a nádobky na práškový čaj, ostatní náležitosti nebyly s keramiky. Keramicky zajímavé jsou také nádoby na přechovávání čajových lístků. Čajoví mistři šestnáctého století mají také zásluhu na vzniku, či alespoň rozvoji keramiky raku a shino.
První raku se připisuje naturalizovanému Korejci Čódžirovi a v jeho tradici rodina Raku pokračuje do dnešních dnů. Jedná se o mistrovsky jednoduché, černé či červené čajové misky-většinou se silně olovnatými polevami. Princip vyjmutí výrobku z nejvyššího žáru a jeho rychlé ochlazení inspiroval v našem století americké výtvarníky a přidáním následné redukce dali vzniknout novému prostoru a možnostem v keramice.
Podobný vývoj prodělaly také shino výrobky, kdy původně šedavé glazury(snad pouze čistý živec), občas podmalován železitým jílem, se za posledních padesát let vyvinuly v širokou rodinu živcových glazur, různých povrchů, avšak stále s několika společnými znaky.
V Asijské historii keramiky se objevuje mnohem více oblastí a stylů které měly nebo mají význam pro čajovou kulturu než jsem stačil zmínit. Důležitý je však onen přístup, kdy se často prostá keramická miska stává důležitou částí prožitku. Tak jako úlohou čaje není pouze zahnat žízeň a povzbudit tělo, tak keramika začala právě při čajových rituálech hrát širší úlohu, než jen zadržet tekutinu či potravu. Právě tohle může být naší inspirací jak při přípravě a pití čaje tak za hrnčířským kruhem, u vybírání pece či při výběru keramiky.
Pokud Vás toto téma zajímá navštivte naše internetové stránky
