1.3 MATERIÁLY v praxi keramického modeláře

1.3 MATERIÁLY POU®ÍVANE' V MODELÁŘSKE' PRAXI
Sádra
Základnim materiálem pro výrobu modelů, hlavnich forem, rozmnožovacich zařizeni a provoznich forem je sádra.
Výchozi surovinou pro výrobu sádry je nerost sádrovec (dihydrát siranu vápenatého Ca-O4 . 2 H2O). Pálenim v rotačnich pecich při teplotě 150-180oC přecházi sádrovec-dihydrát na polohydrát (sádru). Po umleti a vyčištěni se třidi podle budouciho použiti (sádra stavebni, štukatérská, modelářská apod.). V současnosti se pro modelářské účely použivaji např. tyto druhy sádry:
ALMOD 60 - liti forem pro vylévárnu
UPRADURO 64 - liti forem pro točirnu
ALFOR - pro modelářské práce, hlavni formy a rozmnožovaci zařizeni
Sádra se připravuje tak, že do vhodné nádoby se nalije voda a do ni se pomalu vsypává prášková sádra tak dlouho, až vytvoři ostrůvek Veškerá sádra se nechá řádně provlhnout a poté se michá rukou, michadlem nebo strojni michačkou tak, aby se do ni nestrhával vzduch. Během micháni průběžně odstraňujeme z hladiny vznikajici pěnu. Do zamichané sádry již nelze dolévat vodu nebo sypat dalši práškovou sádru. Doba micháni čini přibližně 2-4 minuty. Delšim michánim docilime rychlejšiho tuhnuti a vyšši tvrdosti hotové sádry, ale zkrátime dobu liti (fáze tekutosti). Při kratšim micháni obdržime sádru, která pomalu tuhne a je velmi nekvalitni (měkká) - pro modelářské práce naprosto nevyhovujici. Po rozmicháni se podle potřeby sádrová břečka zbavi připadných hrubšich částic nebo hrudek přelitim přes sito.
5/ Modelářská soustruhovaci želizka 1 dřevěná násada 2 soustruhovaci kovový nůž
6/ Nádoba na roztok šelaku 1 sádrová destička s otvorem
Různým poměrem sádry a vody se ziskává buď sádra tvrdá (1,7 : 1), normálni (1,4 : 1) nebo měkká (1 : 1). V modelářské praxi se však sádra ani voda přesně neodměřuje, modeláři dávkuji obě tyto složky na základě zkušenosti. Jakost závisi i na dalšich faktorech, např. na teplotě vody, době micháni, přitomnosti jiných chemických látek apod. Použije-li se k rozděláni sádry teplá voda, urychli se doba tuhnuti.
Při rozděláváni sádry lze přimisit i různé látky:
zpomalovače tuhnuti - ocet, klihová voda, kamenec, kyselina citrónová nebo speciálni látky dodávané chemickým průmyslem; použivaji se tam, kde je třeba ziskat delši interval mezi rozdělánim sádry a jejim ztuhnutim, např. při taženi profilů,
urychlovače tuhnuti - chlorid sodný (NaCl), amoniak (NH3), hydroxid sodný Sádra Základnim materiálem pro výrobu modelů, hlavnich forem, (Na- OH),
vápenná voda - použivá se tehdy, když je třeba omezit lineárni roztažnost sádry, vznikajici při tuhnuti. Přidánim většiho množstvi vápna do vody však sádra špatně tuhne a zhoršuje se jeji kvalita.
Hotové sádrové výrobky se nechávaji sušit buď volně, nebo v sušárnách při maximálni teplotě 50-55oC. Čerstvá vlhká sádrová forma sice snese teplotu i vyšši, ale po vysušeni by se zvýšenim teploty nad uvedenou mez sádra spálila a došlo by k destrukci formy. Při sušeni nesmi dojit ani k prudkým změnám teploty, které by též způsobily rozpraskáni formy.
Šelak Je měkká přirodni pryskyřice odolávajici vodě. Prodává se jako tenké hnědé průsvitné lupinky, které se zcela rozpouštěji v denaturovaném lihu. Použitý roztok nesmi být přiliš hustý, jinak při nanášeni na sádrový předmět vytváři přelivy, popř. zalévá reliéf. Poměr šelaku k lihu je asi 1 : 5. Nanáši se vlasovým štětcem na suchý sádrový výrobek. Po zaschnuti prvni vrstvy se povrch přelešti polosuchým štětcem, čimž se vytvoři hladký, matně lesklý povlak zabraňujici nasákavosti. Tvoři tak prvni impregnačni vrstvu. Roztok šelaku je hořlavina I. třidy. Vzhledem k těkavosti lihu je nutné ho přechovávat v uzavřených nádobách, jinak houstne a vysychá (obr. 6). Ze šelaku se dá připravit lepidlo na sádru: v ploché misce se zapáli malé množstvi rozpuštěného šelaku, který spálenim lihu zhoustne. Vzniklou hmotou medovité konzistence se lepi rozbité sádrové výrobky nebo části modelů apod.
Fermež je v podstatě lněný olej zahřátý na teplotu 100 - 150 oC s přidavkem některých dalšich látek. Fermeži se napouštěji polovyschlé sádrové výrobky (rozmnožovaci zařizeni). Nanáši se štětcem ve 3-4 nátěrech bezprostředně po sobě. Pak se celý výrobek otře vlhkou houbou, tim se odstrani nečistoty a předevšim nevsáklé zbytky fermeže, která by po zaschnuti výrobek znehodnotily. Fermež vsáklá do sádry vytvoři po vysušeni 3-5 mm vrstvu, která povrch jednak mechanicky zpevni, jednak zamezi nasákavosti. Aby se štětec po každém použiti nemusel vypirat, ponecháme ho ponořený v nádobě s fermeži.
Řepkový olej je přirodni olej nažloutlé barvy. Použivá se bSádra Základnim materiálem pro výrobu modelů, hlavnich forem,uď samostatně k impregnaci povrchu sádrového předmětu před dalšim odlévánim, nebo jako složka mastného mýdla.
Řidké (pěnivé) mýdlo se připravuje rozmichánim mazlavého mýdla v horké vodě v poměru asi 1 : 5. Vzniklý mýdlový roztok má po naneseni měkkým štětcem vytvořit na sádrovém výrobku bohatou pěnu. Tuto pěnu však již nevracime zpět do mýdlového roztoku, neboť by se srazil. Štětec ponecháváme v nádobě s mýdlem, aby štětiny byly stále měkké a nevysychaly.
Mastné mýdlo je rozstrouhané jádrové mýdlo rozvařené ve vodě; na jednu kostku mýdla se použije asi 0,8 l vody. Vařici roztok se přelije do větši nádoby a nejlépe ručně se intenzivně michá (šlehá). Tim se vytvoři značné množstvi husté pěny, kterou je nutné šlehat až do vychladnuti. Pěna se přechovává v uzavřené nádobě, aby nevysychala. Před použitim se do menšiho množstvi pěny vmichá řepkový olej v poměru asi 1 : 1.
Protože se touto emulzi povrch sádrového výrobku nenatirá, ale pouze lešti, nesmi se štětec pokládat do mýdla; musi se stále udržovat v čistotě a je nutné ho občas vyprat v terpentýnu nebo petroleji.
Sirografit je směs práškové siry a vločkového grafitu v poměru asi 4 : 1 (někdy se přidává ještě 1 dil minia). Tato směs se v železné nádobě roztavi na hustou kašovitou hmotu. Za stálého micháni se nechá chladnout. Chladnutim sirografit značně zřidne a v tomto stavu je možné z něho odlévat různé detaily rozmnožovacich zařizeni, popřipadě i jiné výrobky. Nejvhodnějši doba liti se stanovi takto: v průběhu micháni (chladnuti) několikrát kápneme sirografit na studenou podložku a sledujeme, kolik sekund uplyne od skápnuti do ztuhnuti (zmatněni). Nejvhodnějši délka tohoto intervalu je 3-4 sekundy. Při připravě i manipulaci se sirografitem je nutné zachovávat v maximálni miře bezpečnostni předpisy. Do roztavené hmoty se nesměji dostat kousky vlhké sádry nebo hmoty. Pára, která se vytvoři, by mohla způsobit vystřiknuti taveniny a připadné vážné popáleniny.
Pozor - při vzniceni taveniny vzniká dusivý plyn SO. Proto je nejvhodnějši připravovat sirografit v digestoři nebo v dobře větraném prostoru.
Epoxidové pryskyřice jsou dvousložkové syntetické hmoty, které se použivaji ke zhotovováni rozmnožovacich zařizeni, popřipadě k napouštěni hlavnich forem a rozmnožovacich zařizeni. Některé druhy se vyznačuji vysokou tvrdosti, pevnosti a mechanickou odolnosti, jiné pak naopak vynikaji svoji elasticitou. Klasickou hmotou jsou ChS Epoxy l200 (371), ChS Epoxy 15, 110, 1100, které jsou v současné době někdy nahrazovány modernějšimi materiály, jako je např. ChS Epoxy 512, Neukadur EP 202, Axon S 15, Araldite SV 410 (pasta), Biresin G 20 (lici) atd.
Pro modelářské využiti lze obecně tyto materiály rozdělit do několika skupin:
* povrchové pryskyřice (nanášeji se štětcem nebo stěrkou), např. Biresin SV 2, S 10
* laminačni pryskyřice - Biresin L-, L 80
* laminačni pasty - Biresin L 86, L 88
* pryskyřice k modelováni - Biresin M 60 a tvarovaci hmoty - Tec Clay
* pryskyřice k odléváni (liti i silnějšich vrstev) - Biresin G 46, G 30
* rychletuhnouci pryskyřice - Biresin G 20 - 25, G 26 - G 28
* polyuretanové pryskyřice (pružné, houževnaté) - Biresin U 1305B, U 1419
* silikonkaučuky (pružné, velmi měkké) - Elastosil 4512
U řady pryskyřic Biresin se použivaji podle výrobni technologie k:

* odléváni vrstvy: Biresin G 24, G 30, G 46
* liti povrchu: Biresin S 2, Elastosil 4500
* natiráni povrchu: Biresin S 10, Biresin S 18
* plněni litim: Biresin G 32
* pěchováni (pisku): Biresin L 80

Epoxidový kaučuk ChS Epoxy 1582 - je syntetická pryskyřice sloužici k odléváni pracovnich ploch rozmnožovacich zařizeni. Vzhledem k elastickým vlastnostem hmoty lze odlitek snimat i z mirně protikónických části rozmnožovaciho zařizeni. Podobným materiálem je např. Polyuretan Pohlmann Neukadur Fleximasse N. Ke snimáni odlitých forem je však nutné použit stlačený vzduch, neboť vzhledem k pružnosti rozmnožovaciho zařizeni z něj nelze formy odklepávat.
Napouštěci epoxid ChS Epoxy 300 AC s tvrdidlem P 1 ( Ch- Epoxy 370 A 25 s tvrdidlem P11) je cca 50% roztok nizkoviskózni epoxidové pryskyřice v acetonu. Použivá se k napouštěni vysušených hlavnich forem a rozmnožovacich zařizeni. Po 1-2 nátěrech se sádrový povrch dokonale očisti a epoxid se nechá vytvrdnout.
K impregnaci sádrových odlitků lze použit i ChS-Epoxy 1200 ředěný acetonem v poměru 1 : 8 až 1 : 10. Pryskyřici smicháme s tvrdidlem, naředime acetonem
a nanášime na výrobek, kde se nechá 2-3 hod. vytvrdnout. Poté provedeme dalši nátěr. Pokud na povrchu zůstanou lesklé plochy, omyjeme je acetonem.
Silikonový kaučuk Lukopren N 1522 - je dvousložková hmota vyznačujici se schopnosti velmi věrné reprodukce detailů. Slouži k výrobě forem pro zhotovováni odlitků i z jiných materiálů než sádry (vosk, beton, syntetické pryskyřice). Původni model může být z různých hmot (dřevo, kov, keramika, sádra, kámen apod.). Kaučuk lze použit jako moderni náhradu klihových a želatinových směsi. Lineárni smrštěni je max. 1 %, tepelná odolnost se pohybuje v rozmezi -50 až +180oC.
Po smicháni pasty s katalyzátorem docházi během několika desitek minut k vulkanizaci a tvorbě silikonové pryže, která nemá adhezi k podkladu. Pasta se po dokonalém rozmicháni pečlivě smisi se 2 % (hmotnostnimi), nebo 2,5 % (objemovými) katalyzátoru tak, aby se do ni nevháněl vzduch. Připravená kaučuková pasta se buď nalévá slabým proudem na model, nebo se na něj nanáši stěrkou či štětcem. Doba zpracováni pasty smichané s katalyzátorem je asi 30 minut.
Pro zvýšeni mechanické odolnosti formy lze mezi jednotlivé vrstvy pasty vkládat řidkou tkaninu (gázu, pytlovinu, silonové pletivo). Tloušťka sily formy se pohybuje od 5-8 mm u menšich forem, do l cm u forem většich. Pokud má být následný odlitek hladký a lesklý, doporučuje se model opatřit nátěrem (šelaku) a následně vyleštit povrch voskovou pastou.
Pro snadné odděleni kaučukové formy od modelu je možné potřit povrch modelu separačnim prostředkem Lukopren Separátor.
Při mechanickém poškozeni (natrženi) formy ji lze slepit jednosložkovým silikonovým tmelem Lukopren S 6410.

V případě zájmu o více informací z tohoto oboru si můžete zakoupit knihu: Modelářství.... od autora, nebo se jen dotazovat na adrese: spis.jiri@volny.cz




Artkeramika internetový obchod
Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.
ARTkeramika Tomáš Macek Eshop
Artkeramika internetový obchod